Chraňme se fundamentalismu

7.2.1991 | Mé články | Autor: Jan Mládek

Dnes stojí v zemědělství proti sobě dvě základní koncepce: jedna brzdičů - jde víceméně o zachování JZD jako hlavního subjektu zemědělské výroby, druhá...

Dnes stojí v zemědělství proti sobě dvě základní koncepce: jedna brzdičů - jde víceméně o zachování JZD jako hlavního subjektu zemědělské výroby, druhá - fundamentalistická koncepce -žádá co největší rozvoj soukromého podnikání a družstev, jejichž plnoprávnými členy budou pouze majitelé půdy.

Domnívám se, že ani jedna z těchto koncepcí není přijatelná. Řešení by mělo podle mého názoru vycházet z následujícího myšlenkového schématu: Kolektivizace byl velký omyl, nicméně stalo se a v daném okamžiku by důsledná dekolektivizace znamenala obrovské ztráty, nebo´t výrobní prostředky malorolníků jsou staré anebo zničeny a velké družstevní kapacity by byly náhle k ničemu. Nehledě na to, že kolektivizací došlo ke koncentraci, která by nás tak jako tak neminula. Tím nechci říci, že by se nemělo umožnit soukromé podnikání těm zemědělcům, kteří o to projeví zájem. Nicméně s velkou pravděpodobností tento zájem projeví jen malá část družstevníků.

Otázkou je, co s těmi, kteří soukromě hospodařit nechtějí. Nechat družstva v nejistotě ohledně toho na jaké části půdy mohou dále hospodařit a jakou musí vrátit, je dobrou cestou k jejich rozvratu. Nabízí se dvě řešení: družstva vlastníků anebo akciové společnosti. Nevýhodou prvního řešení je, že i v případě, kdy bude zohledněn vklad do družstva, projeví se rozdílná výše vkladu pouze ve výnosu z majetku, ale ne v možnosti více rozhodovat o osudu družstva (jeden člen jeden hlas). Verze akciové společnosti se jeví jako slibnější (kolik akcií tolik hlasů). Po ocenění stávajícího majetku družstva by bylo vhodné zohlednit jak majetkový vklad družstevníků do družstva, tak i množství v družstvu odpracované práce. Hodnotu konec konců tvoří tři faktory: práce, půda a kapitál. Polovina akcií by se mohla dělit podle odpracovaných člověkoroků a druhá polovina podle vloženého majetku (o poměru lze diskutovat). Tímto způsobem by byli zohledněni jak ti, co v družstvu pracují a nevložili do něj majetek, (jen svou práci) tak ti, kteří do družstva vložili svůj majetek a již v něm nepracují. V případě, že družstvo je zadlužené, dluh by mohl být převeden na akcie, které by v první chvíli vlastnil stát, později by mohly být prodány. V tomto případě by se ovšem snížilo množství přidělovaných akcií, jak podle práce, tak podle majetku.

Aby se mohlo takto postupovat je třeba rychle vyřešit problém vlastnických práv. Ti, kteří chtějí soukromě hospodařit s poli vloženými do družstev, by měli mít například 6měsíční lhůtu, ve které požádají o její navrácení. Na vlastní vrácení by byly lhůty delší. Po uplynutí 6 měsíců by mohli žádat pouze podíl na majetku, akcie, ale ne naturální restituci.

Tímto způsobem by v relativně krátké době došlo k převodu družstevního vlastnictví na vlastnictví subjektů soukromého práva, bez toho, aniž by muselo dojít k rozpadu zemědělství a k obrovským ztrátám.

Nechci tvrdit, že předkládané schéma je dokonalost sama. Pro realizační projekt by byla potřebná důkladná diskuse. Chci však upozornit, abychom hledali důsledně pragmatická řešení ( je třeba rychle najít tato řešení i pro další kolo restitucí a velkou privatizaci), která by vyrazila zbraně z rukou brzdičům, byť za cenu toho, že ekonomické a filozofické koncepty v hlavách reformátorů nebudou zcela naplněny.

Nejnovější články