Co znamená poměrně vysoké číslo meziročního růstu HDP a jaký dopad bude mít zavedení vízové povinnosti pro Ukrajinu?

2.7.2000 | Televize | Autor: ČT1

Zpráva o meziročním růstu HDP ve výši 4,4% zaskočila i ekonomické odborníky. Aniž bychom chtěli vést v druhé části diskuse odborný ekonomický odborný seminář, budeme se zamýšlet nad tím, co tato příjemná informace znamená pro naši životní...

Moderátor: (Antonín Zelenka)
Zpráva o meziročním růstu HDP ve výši 4,4% zaskočila i ekonomické odborníky. Aniž bychom chtěli vést v druhé části diskuse odborný ekonomický odborný seminář, budeme se zamýšlet nad tím, co tato příjemná informace znamená pro naši životní úroveň a jaký má vliv na vliv průmyslových podniků a konečně jak zapůsobí na nezaměstnanost vízová povinnost pro Ukrajinu; připomeňme, že tuto středu vstoupila v platnost. Zeptal jsem se některých zahraničních i českých občanů, zda je tento krok ČR správný.

Anketa:
* Vzhledem k bezpečnosti ano, ale vzhledem ke globalizaci a takovému celkovému otvírání je to krok problematický. * Tak já mám docela dobrou zkušenost s Ukrajincema a myslím si, že tady dělají práci, kterou by Češi nedělali. * Na to myslím, že ty víza jenom komplikaci. * Povinná víza by měla být zavedena nejen pro Ukrajinu, protože se sem potom stěhujou lidi, vo který se musíme starat a živit je, zatímco by se o ně měl starat jejich stát. * * To nejsou opatření, která by něco zvláštního řešila. * Tohle by měla být opatření reciproční, paritní, takže země, které to mají, tak by to mělo být oboustranné. * Perfektní. * Moderátor: A proč? * Protože nebude kriminality, nebudou dělat ostudu pro Ukrajinu. Vízová povinnost pomůže českým občanům mít práci. * Já myslím, že to je správné, že je to dobře. * Díky tomu snad trošičku ubyde kriminality, který tu teď je moc. * Nevím, ale asi to má svůj význam, ti Ukrajinci tady dělají velkou neplechu. * Ukrajinci většinou berou práce, které naši lidi nechtějí dělat, takže jsou to marné naděje. * To dobry, pořádek bude. * Ekonomicky blbě. Ekonomika spadne a nic jinýho. * Je to komplikovaný, řek bych, ale zákon je zákon a ten se musí respektovat.

Moderátor:
Ve studiu vítám místopředsedu KSČM Miloslava Ransdorfa, 1. náměstka ministra financí Jana Mládka a prezidenta Liberálního institutu Jiřího Schwarze. Pane Ransdorfe, jaký názor vám zněl nejsympatičtěji?

Miloslav Ransdorf:
Já se domnívám, že v této kauze je mnoho iluzí a nerealistických očekávání. Situace na pracovním trhu se nezmění, a navíc některé země v západní Evropě činí protikladné kroky. Např. ve Švédsku se zvažuje nabídnutí bezvízového styku Ruské federaci, podobné úvahy zazněly i v některých zemích BENELUX-u.

Moderátor:
Máte pocit, že tento krok tedy nekoresponduje se snahami o integraci do Evropy?

Miloslav Ransdorf:
Já se domnívám, že je otázka, jak si vykládat Schengenské dohody a jak analyzovat situaci na trhu pracovních sil. Např. zazněly i v odborném tisku úvahy, že to zvýší ceny na trhu ve stavebním průmyslu a toto může mít zase negativní dopad na situaci stavebních podniků a víte, že asi 40% stavebních podniků je u nás v bankrotovém pásmu.

Moderátor:
Pane Schwarzi, jak vy jako liberál, přijímáte toto rozhodnutí?

Jiří Schwarz:
Já toto rozhodnutí odmítám, myslím si, že máme dostatek důkazů o tom, že podobná rozhodnutí nefungují. Byl tady asi před dvěma měsíci Grigorij Javlinskij, předseda liberálního hnutí Jabloko, který popisoval situaci, která nastala v Rusku po zavedení vízové povinnosti. Lidé, kteří chtějí cestovat do České republiky, tak musí jet třeba dva až tři dny vlakem do Moskvy, tam stojí několik dní frontu na to, aby dostali vízum a pak jedou domů. Stávají se obětí mafií, které se zmocnily organizování těchto front, tito lidé se dostávají také na seznamy mafií a mafie vědí, kde pak tito lidé tady jsou a stávají se lehko vyděratelnými. Obávám se, že tím, že Rusům a Ukrajincům znemožníme Rusům a Ukrajincům, aby viděli, jak se žije tady, stejně jako se žije v západní Evropě, tak tito lidé nebudou uctívat a vyznávat stejné principy, jako vyznáváme my. To pak bude dělat velké problémy celé sjednocené Evropě.

Moderátor:
Otázky na tato či podobná témata můžete mým hostům i nadále telefonovat a my se je v průběhu diskuse pokusíme zodpovědět. Pane náměstku, vy budete jistě zastávat rozhodnutí české vlády tohoto kroku, ale jak odpovídáte na to, že právě s tímto rozhodnutím se tzv. svezou a doplatí na to i ti slušní obyčejní lidé.

Jan Mládek:
Chci k tomu říci toto: Vláda o tom nejednala nijak jednoduše, nejednala o tom jednou, různá ministerstva měla různý názor na tuto záležitost. Nicméně nakonec zvítězil ten názor, že zavedení víz s Ukrajinou a Ruskem zvýší naše šance na integraci do EU, protože EU sice možná zvažuje nějaké bezvízové styky, ale signály, které chodí z Bruselu, jsou opačné. A druhá důležitá věc jsou sociální standardy. Z hlediska trhu pracovních sil je to výborné, na druhé straně zejména lidé načerno pracující snižují standardy pro pracující české. Samozřejmě naproti tomu platí všechny ty již zmíněné negativní momenty. Čili zhorší se styk s občany Ruska, zhorší se možnosti turistiky, vznikají zde popisované problémy, ohrožuje to vzájemný obchod, který bychom chtěli zvýšit, protože náš export spadl pod únosnou míru...

Moderátor:
To znamená, že plně vědomi si těchto negativních momentů, přece jen jste takto rozhodli?

Jan Mládek:
Asi polovina našeho deficitu v zahraničním obchodu spadá právě na ruskou federaci, to je třeba nepochybně také zvážit.

Moderátor:
Pane Ransdorfe, když byste měl zhodnotit právě tu nedávnou informaci, kterou jsme se o HDP v tomto týdnu dozvěděli, že je to podle vás úspěch vlády, (dělala osvícené kroky), anebo to bylo fungováním jiných faktorů a záležitostí?

Miloslav Ransdorf:
Samozřejmě, že statistická čísla lze interpretovat různým způsobem, zvláště, když náš statistický úřad velmi pružně mění bázi a metodiku, ale faktem je...

Moderátor:
Takže tomu číslu nevěříte?

Miloslav Ransdorf:
Berte třeba v úvahu to, že letos bylo ve srovnatelném období o čtyři pracovní dny více a jeden pracovní den znamená u měsíce 2 procentní body, ale to samozřejmě nechci nijak vyzdvihovat do popředí.

Moderátor:
Takže neberete tento údaj úplně vážně?

Miloslav Ransdorf:
Neberu to číslo úplně vážně, ale chtěl bych připomenout ještě jednu věc: teď jsem se vrátil z dvou konferencí, které se zabývaly otázkou transformujících se zemí v Berlíně a Budapešti. Bylo tam shromáždění stran našeho zaměření a byli tam i ekonomové, kteří poukazují např. na to, že Polsko má výrazný (5% -6%) HDP ročně již delší dobu. Od r. 1990 zaznamenalo růst HDP o 60%, čili dosáhlo dejme tomu poloviny 80. let, pokud jde o produkci. Co to ale znamená pro občany? V r. 1990 bylo 20% lidí v pásmu bídy, dnes 49,5%. 72% občanů je nespokojeno s existujícím kurzem, 75% lidí v Polsku nepojede letos nikam na dovolenou a 80% lidí nemá prakticky žádné významné úspory.

Moderátor:
To jsou jistě velice zajímavá čísla, která uvádíte, znamená to tedy, pane místopředsedo, že zveřejněná čísla HDP bereme až příliš dogmaticky? Je důležitější to číslo samotné, než ten stav.

Miloslav Ransdorf:
Je nutné rozšifrovat, co nám to číslo říká
o stavu ekonomiky. Nepochybně je pravda, že je asi třetina průmyslových podniků, které působí celkem dobrým dojmem, fungují dobře, jsou to podniky, které mají přístup k financím a většinou jsou to podniky, které vznikly na zelené louce. Vedle toho je asi třetina podniků, které pracují trvale se ztrátami, pak je tady asi další třetina podniků (zjednodušuji), které živoří.

Moderátor:
Všichni víme, že jsou takové podniky, jako Vítkovice, OKD a Severní Morava, což je jistě velmi důležitý region. Je dobře, pane Schwarzi, že stát si ponechává ten větší podíl, drží ochrannou ruku, samozřejmě, že někdo může říci, tohle nemůžeme nechat jen tak padnout, jak se na tohle díváte?

Jiří Schwarz:
Vy se mě na to ptáte asi proto, že víte, že pocházím ze severní Moravy. Je to velký problém. Restruktualizace těchto podniků je velmi zpožděná, zaspala, stát udržoval pod dlouhou dobu v těchto podnicích významný podíl a z toho vyplývá i státní zodpovědnost za tyto podniky, čili v tom vidím velký problém. Ale pokud bych mohl ještě poopravit pana Ransdorfa, ty pracovní dny navíc byly pouze dva a to číslo 4,4 je lepší než číslo 1,3 a je lepší než mínusová hodnota, to bez pochyby. Nicméně toto číslo znamená určitou naději, která nemusí být vůbec splněna, na to bych velice rád poukázal.

Moderátor:
Naděje je, pane prezidente, krásné slovo, ale kdybychom to mohli trochu přeložit, můžeme dát naději občanům této země, že se v dohledném době zvýší životní úroveň. Nebyl to krátký čas tento meziroční nárůst, že z toho vlastně nejde udělat nějaký závěr?

Jan Mládek:
Tuto naději by lidé měli mít, i kdyby to číslo bylo záporné. To znamená naději, že jednou to číslo bude kladné, ale proto se musíme dívat na strukturu jeho čísla, to je velice důležité, Tam musíme vidět, že významnou roli hrál právě zahraniční obchod a ve struktuře tohoto čísla dochází k zajímavému paradoxu. Zatím co reálný produkt vzrostl o 4,4%, tak nominální produkt pouze o 3,6%...

Moderátor:
Já mám ale teď obavu, aby nám opravdu v3ichni televiyn9 diváci rozuměli, v čem tedy máme největší úspěch, co se nejvíce vyváží? Na co můžeme vsadit?

Jiří Schwarz:
Daří se vyvážet, ale ten pozitivní dojem vyplývá
především z přecenění dopadu, který znamená růst ceny ropy, takže na to bych poukázal. Nicméně se musíme odívat na to, že spotřeba neroste tak, jak bychom chtěli a nerostou investice do fixního kapitálu, to je důležité zdůraznit.

Moderátor:
Pane náměstku, na co byste chtěl upozornit, kdybyste se chtěl pochlubit, říct: ano, to je úspěch vlády, může za to vláda či nikoliv?

Jan Mládek:
Já myslím, že je velmi dojemné, jak se shodne místopředseda KSČM Ransdorf s prezidentem Liberálního institutu, a to na tom, že oba dva podceňují úsilí vlády, které podle mě bylo (zejména v posledním období) jasné ve dvou směrech. Jednak udělat něco pro reálnou ekonomiku (podpora modernizačních, bohužel většinou zahraničních investic, loni přiteklo 5 mld. dolarů investic, letos snad přiteče ještě více), podpora malých a středních podniků (bohužel zatím nedostatečná, co se týče peněz, podstatně lepší, co se týče informací), nastartování procesu konkurzu a vyrovnání...

Moderátor:
Pane náměstku, když jsme u těch investorů; jistě je to velké množství, pokud se nemýlím, tak přinesly do ekonomiky asi 16 tisíc pracovních míst, teď jde o to, jestli ta struktura je správná, protože jsou tady daňové, příspěvky na vznik pracovního místa, potom samozřejmě také zvýhodnění dovozu technologií, je tohleto přesně to správné, jak to má být, protože někdo i tohle vytýká?

Jan Mládek:
Vládě je vytýkáno téměř všechno, ale je tam jedna zásadní věc, kterou vláda udělala; je to přiznání toho, že žijeme v globální ekonomice a že se na to musí adekvátním způsobem reagovat. Skončila éra národního kapitalismu, která tady byla začátkem 90. let, kdy se zavíraly oči před tím, že je obrovská konkurence globální ekonomiky a národní kapitalisté zbankrotovali.

Moderátor:
Pane Ransdorfe, jak vy slyšíte na pojem nová ekonomika, globální ekonomika?

Miloslav Ransdorf:
Nepochybně je základním problémem ČR, jak obstojí v globální ekonomické soutěži, v tom se shodneme. Ale myslím si, že Miloš Zeman připomíná Ghoettovu matku, která chtěla slyšet pouze dobré zprávy a když tedy mluví o investicích ze zahraničí, tak je třeba zmínit, jaký je hlavní důvod: Třeba v souvislosti s investicí do Hranic (Philips, že), to nesouvisí s prací vlády, protože i jiné země dávají stejné investiční pobídky, ale to důležité, proč sem ty firmy jdou, to je kvalita pracovní síly, a to vláda prostě neovlivnila. Za druhé bych chtěl říci, že ta snaha získat investory, je samozřejmě velice pozitivní, já to na úsilí vlády velice chválím, ale na druhé straně je třeba vidět, že když si vezmeme údaje z r. 1998 (jiné v úplnosti zatím nemáme), tak celkový deficit ČR byl 79,5 mld., ale podniky se zahraniční účastí vytvořily celkový deficit 95 mld., čili o 15k,5 mld. větší. Když se na to podíváme blíž, tak tam hrají velkou roli dovozy komponent a samozřejmě také hrají roli ony sítě...

Moderátor:
Jak odpovídáte na to, když slyšíte na mítincích, schůzích, konferencích: "Vždyť tady jsou všechny podniky vyprodány, skoupily to všechno nadnárodní kapitalistické monopoly, my jsme v područí Západu, těch velkých mamutích podniků, všechno jsme vyprodali", jak na to reagujete? Jistě víte, že tohle zaznívá.

Jiří Swarz:
To nepochybně na různých forech zaznívá, ale pro nás není důležité to, zda ty pracovní příležitosti a exportní možnosti přinese domácí nebo zahraniční vlastník, to není rozhodující, podstatný je celkový výsledek pro ekonomiku. A tady si troufám říci, že růst sám o sobě neřeší nic, ale neřeší nic sám o sobě také nárůst exportu, např. v celkovém objemu na obyvatele. Taková Belgie či Irsko mají dvojnásobný objem exportu, než mají Finové, ještě to však neznamená, že Irsko a Belgie mají dvojnásobně vyšší životní úroveň, či dvojnásobně výkonnou ekonomiku.

Jan Mládek:
Já bych chtěl ještě reagovat na pana Ransdorfa, když říkal, že vláda neudělala nic pro onoho Phillipse; je třeba si uvědomit a měli by si to uvědomit všichni, že existuje globální soutěž, ve které jsme jako jednotlivci, jako firmy, jako obce, jako regiony, jako stát. V té globální soutěži soutěží obec Hranice, soutěží stát, soutěží pracovní síla. A nadnárodní firmy hodnotí velmi pečlivě mnoho parametrů a jedním z nich je kvalita pracovní síly, ale není samozřejmě zdaleka jediným a právě ony pobídky, které byly zaváděny od r. 1998 zlepšily šanci českých alokací na umístění zahraničních investic. Nejde jen o ony fiskální nabídky, které jsou z hlediska ministerstva financí tím výrazným problémem, máme s nimi docela potíže, ale změnilo se i to klima. To znamená vytváření průmyslových zón, příprava pracovní síly, a to je něco úplně jiného.

Moderátor:
Pro občany to má ten nejlepší dopad v tom, že jsou tady nové pracovní příležitosti.

Jan Mládek:
Samozřejmě, ale ještě jedna věc: vy jste tady mluvil o domácím nebo zahraničním kapitálu, já si myslím, že to byla špatně položená otázka. Otázka je, jaké máme alternativy. Jestliže alternativou byli naši národní kapitalisté, kteří zpravidla přivedli velké podniky na buben a banky do problémů, nebo nadnárodní firmy, které zajišťují stabilitu, tak je myslím zřejmé, co si vybereme.

Moderátor:
Pan Husar z Karviné se ptá pana Schwarze, kolik je u nás rusky mluvících občanů.

Jiří Schwarz:
Určitě by to měli vědět lidé na ministerstvu vnitra, ale vím, že z Ukrajiny občanů, kteří mají pracovní povolení, je 65 tisíc.

Moderátor:
Na pana Mládka je zde otázka od pana Čáslavky z Prahy, zda existuje úvaha otevřít konzulát ČR v Užhorodu. Maďarsko tam konzulát již má.

Jan Mládek:
Já se musím přiznat, že nevím, jak je to s konzulátem v Užhorodu.

Moderátor:
Pan Schwarz chtěl ještě reagovat na pana Ransdorfa.

Jiří Schwarz:
Ne, na pana Mládka. Jsem velice rád, že skončila doba národního kapitalismu a panu Mládkovi to budu dnes a denně připomínat, když budeme hovořit o síťových odvětvích, především v elektroenergetice, plynárenství, telekomunikacích. Kdy tedy dojde k otevření trhu v těchto odvětvích? A co se týká podpor, tak si samozřejmě uvědomujeme, že jsme součástí nějakého světového konkurenčního boje či globálního kapitalismu, ale právě proto musíme vytvářet příznivé podmínky pro všechny, nejen pro ty silné zahraniční investory, kteří naši vládu přitlačí ke zdi, ale i pro ty naše slabší podnikatele, kteří nemají tak velké prostředky a neprosadí si (ať už daňové úlevy či cokoliv jiného).

Miloslav Ransdorf:
Já bych ještě reagoval na to, co říkal kolega Mládek. Samozřejmě, že jsem neřekl, že vláda neudělala nic pro Phillipse, já jsem řekl, že rozhodujícím faktorem je kvalita pracovní síly, protože stejné nabídky daly vlastně i jiné státy a chci říci, že na tomto modelovém příkladě je vidět úskalí celého toho problému z hlediska zaměstnanosti. Oni přinesou asi tisíc pracovních míst, jak zní předpoklad, ale uvědomme si, že ty střední podniky, které jsou vlastně zatím nejdynamičtější, ony nedokáží pokrýt právě ty úbytky pracovních míst, které jsou v těch tradičních odvětvích. Tam je veliké riziko, zda tento sektor, který představuje zhruba třetinu, zda dokáže pokrýt úbytky v sektoru, který stále pracuje se ztrátami. Pokud se nepodaří dosáhnout rozhodujícího obratu i v těch dalších segmentech, bude velký problém. Já vidím problém české ekonomiky stále v tom, že nefunguje jako celek. Že jsou tady určité izolované segmenty, které fungují podle svých pravidel a v tomto směru se bohužel nepodařilo pokročit.

Moderátor:
Nyní poslední zásadní otázka: Co se vlastně musí stát, co musíme udělat pro to, abychom se alespoň přiblížili ekonomice zemí EU? Čili společenství, do kterého chceme vstoupit po roce 2003? Co se tedy musí, pane náměstku, odehrát?

Jan Mládek:
Já si myslím, že je to jednoznačně dáno v tzv. kodaňských kritériích, která mluví o tom, že musíme být fungující demokracií včetně ochrany menšin, že musíme mít harmonizované zákonodárství včetně vykonávání práva a v ekonomické oblasti že musíme mít fungující tržní ekonomiku se subjekty, schopnými globální soutěže.

Moderátor (Antonín Zelenka):
To je, pane náměstku, sice pravda, ale víme, že ta realita je trošku jiná.

Jan Mládek:
Ale o tom se stále bavíme, o těch konkrétních krocích. Je to podpora středních podniků, zahraničních investic, ale také výstupních odvětví, to znamená, že podniky, které nefungují, musí ukončit svoji činnost, a to nejlépe nějakým organizovaným a efektivním způsobem a dále, co říkal tady Jiří, je třeba rozvíjet novou ekonomiku, to znamená především privatizace a liberalizace v telekomunikačním sektoru, protože tam jsou možnosti, jak s relativně malým množstvím kapitálu zaměstnat co nejvíce lidí.

Moderátor:
Ale jak je vidět, tak právě do tohoto se vláda příliš nehnala.

Jan Mládek:
Jak nehnala, pracujeme jak na privatizaci Českého Telecomu, tak Českých Radiokomunikacích a že to je složité, protože už tam jacísi investoři jsou, to způsobuje, že to nejde tak honem.

Miloslav Ransdorf:
Tady bych se zastal vlády, že ona zdědila po těch liberálně konzervativních vládách velmi negativní stav a myslím si, že Miloš Zeman ani netušil, v jakém stavu tady tu zemi přebírá, ale chtěl bych rovnou říci, že nevidím jen jedno řešení v tom postupu privatizace a liberalizace, protože je zkušenost právě u těch sítí a veřejných služeb např. z Británie, kde to masivně proběhlo, že se zhoršila kvalita služeb a že vzrostla cena těchto služeb. Takže obyvatelé platili...

Jan Mládek:
Ale to je třeba rozdělit. Je rozdíl mezi telekomunikačními službami, kde už je v podstatě volná soutěž (až na některé drobné výjimky) a pak klasická odvětví, jako je plyn a elektřina.

Moderátor:
Pánové, bohužel nemáme již čas, ale poslední drobnost. Pan premiér se vsadil s panem ministrem Mertlíkem o číslo, vy se vsadíte, že bude větší růst HDP, nebo vy se nebudete vsázet?

Miloslav Ransdorf:
Já se domnívám, že vzhledem k tomu, že bude rozdílný charakter i pokud jde o počet pracovních míst, jiné aspekty dalších období roku, tak já bych byl při zemi a hovořil bych v řádu 1,5% až 2%.

Moderátor:
Já vám všem děkuji za účast v nedělním diskusním pořadu, vám, vážení televizní diváci, děkuji za pozornost a budu se s vámi těšit opět na viděnou příští neděli.

Nejnovější články