Důvěru v kapitalismus bude muset obnovit ČSSD

16.4.1997 | Mé články | Autor: Miroslav Jansta, Karel Machovec, Jan Mládek

Pan Leschtina dne 9. dubna 1997 v MF DNES poslal české vládě jasné varování: Důvěra občanů v kapitalismus je ohrožena podvodníky, zloději a tuneláři, kteří za vládního přihlížení okrádají občany této země…

Pan Leschtina dne 9. dubna 1997 v MF DNES poslal české vládě jasné varování: Důvěra občanů v kapitalismus je ohrožena podvodníky, zloději a tuneláři, kteří za vládního přihlížení okrádají občany této země. Premiér a jeho vláda by měli rychle něco udělat (především s bankami a kapitálovým trhem) anebo alespoň nepřekážet. Silná slova, a to pan Leschtina ještě neřekl všechno. Tunelování bank, fondů a podniků již dosáhlo takové úrovně, že bude nutné silně omezit jak spotřebu vlády, tak spotřebu domácností. Vzniklé ztráty má zaplatit lid této země, daňoví poplatníci. Jenom dosavadní náklady na sanaci bankovního sektoru dosáhly 90 miliard korun, tedy 9000 Kč na občana, a nestačí to. ODS vedená vláda ve své snaze o obnovení tržní ekonomiky vsadila především na spekulanta, a nikoliv na továrníka. Nikoliv tedy na lidi, jejichž cílem je produkovat zboží či služby, ale na lidi, kteří pouze přemýšlejí, jak rychle zbohatnout koupí a prodeji. Je sice možné tvrdit, že i takoví lidé jsou pro tržní ekonomiku potřební, není však na nich možné stavět politicko-ekonomickou stabilitu země. Finanční spekulant totiž v dnešním komputerizovaném světě přesune miliony dolarů zmáčknutím klávesy ENTER na druhý konec světa v malém okamžiku a sebe pošle za nimi v čase ne o moc delším. Továrník, který vyrábí zboží, takové možnosti nemá. Pan Leschtina se ovšem mýlí v jedné věci, nedovede si totiž představit, že by důvěru českých občanů obnovoval kdokoliv jiný než současná vládní koalice. To je ovšem hluboké nedorozumění! Důvěru občanů v kapitalismu bude totiž muset obnovit ČSSD, a to přesto, že někteří její členové by nejraději žádný kapitalismus nezaváděli! V okamžiku, kdy se dostane ČSSD možnosti spoluúčasti na moci, bude totiž země s velkou pravděpodobností čelit finančním problémům. Nebude se dostávat prostředků a zahraniční investoři po špatných zkušenostech s Klausovou vládou budou podezřívaví. ČSSD bude tedy nucena udělat vše pro to, aby přesvědčila občany, aby spořili, a to posílením regulace všech finančních institucí a pronásledováním všech, kteří kradou a tunelují. Rovněž bude nutné přesvědčit zahraniční investory o důvěryhodnosti nové vlády, a to důslednou regulací českého kapitálového trhu. Kritérium úspěchu je jednoduché: udržení a návrat seriózních investorů do Čech. ČSSD bude též pod větším tlakem a kontrolou Mezinárodního měnového fondu než současná vláda, a tudíž nebude mít příliš prostoru pro nějaké podivné kotrmelce, jak jí podsouvají provládní novináři. Právě tito novináři nejvíce pomohou ČSSD, neboť budou vytvářet silnou zpětnou vazbu kritizováním všech výstřelků a přehmatů způsobených činností vlády vedené sociální demokracií. Dosavadní vládě vedené ODS poskytla většina těchto novinářů "medvědí službu" shovívavostí vůči výstřelkům vládních stran. Položme si nyní otázku, které činy by byly znamením, že současná vláda je schopná přece jenom odvrátit hrozící hospodářsko-politickou krizi. Musela by se omluvit za svoji dosavadní neochotu a neschopnost regulovat kapitálový trh a rázně potrestat přinejmenším několik aktérů největších tunelářských afér. ODS a ODA by ovšem předtím musely vrátit do zbídačeného státního rozpočtu příspěvky od firem operujících na českém kapitálovém trhu, které jim děkují "za vytváření příznivého podnikatelského prostředí", a zbavit se tak veškerého podezření, že tyto firmy děkovaly za "vytváření příznivého prostředí pro tunelování". Rovněž by předseda vlády musel sdělit národu, "že transformace dosud dokončena není a že platy nevzrostou na dvojnásobek do roku 2000". Občanům by se pak za utažení opasků dostalo slibu vybudování skutečného právního státu s jistotou budoucí ekonomické prosperity. Že je vláda schopná činu, by mohla ukázat vyřešením jednoduchého problému, který sama vytvořila: pražské taxislužby. Místo divokého trhu by zavedla pevné ceny podle vzoru města New York, USA. Platí totiž jednoduchá úměra: Vláda, která není schopná regulovat taxikáře, není schopná regulovat kapitálový trh. Vláda by začala podporovat továrníky oproti spekulantům. Kromě jiného by to znamenalo změnu v daňové politice. Namísto nesmyslných poklesů daně a příjmu právnických osob o 1-2 procentní body ročně by vláda umožnila započítat přímo do daňových nákladů padesát procent pořizovací ceny strojů a zařízení namísto dosavadních deseti procent. Tím by ukázala, že jí záleží na modernizaci a restrukturalizaci české ekonomiky. Pokud tedy dosavadní vláda bude schopná výše popsaných rozhodných činů, má šanci důvěru občanů v kapitalismus obnovit. Podle našeho názoru však její dosavadní činnost nasvědčuje, že toho schopná není, a tak důvěru občanů v kapitalismus bude muset obnovit realistická ČSSD, která ukáže reálná východiska ze současné situace.

Nejnovější články