Já změním systém, aféry nechám policii

28.11.2005 | Rozhovory | Autor: Martin Mařík, Josef Pravec

Poprask kolem tajného prodeje státního podílu ve firmě Setuza, aféra s lukrativními parcelami z Pozemkového fondu. To jsou jen největší problémy, které zdědil po svých předchůdcích nový ministr zemědělství Jan Mládek. V čele resortu přitom poprvé po...

Poprask kolem tajného prodeje státního podílu ve firmě Setuza, aféra s lukrativními parcelami z Pozemkového fondu. To jsou jen největší problémy, které zdědil po svých předchůdcích nový ministr zemědělství Jan Mládek. V čele resortu přitom poprvé po listopadu 1989 stanul »nezemědělec«, v tomto případě makroekonom.

Nemám žádné vazby na podnikatelské skupiny. Předpokládám, že právě proto mě premiér vybral,« říká Mládek v prvním velkém rozhovoru pro tisk po svém nástupu do funkce.

Personální čistku na Pozemkovém fondu začal kvůli tomu, že »přihrával« pozemky přednostně obchodníkům na úkor restituentů, už váš předchůdce bývalý ministr Petr Zgarba. Jak ji dokončíte?

Ve středu navrhnu vládě novou sestavu prezídia fondu. Rád bych v něm viděl hlavně náměstky hospodářských ministerstev, resortu životního prostředí a zřejmě jednoho poslance.

Každodenní chod fondu ale neřídí prezídium, nýbrž výkonný výbor. Vydrží v jeho čele Josef Miškovský?

Za činnost výboru zodpovídal, myslím, že by měl odejít.

Jaké personální změny chystáte přímo na ministerstvu, které přece mělo za problémy také zodpovědnost: Vydrží například náměstek Zdeněk Růžička, jehož přítel Gabriel Večeřa díky Pozemkovému fondu vydělal stamilióny korun?

To jsem ještě nestihl pořádně rozebrat. Každopádně se zamyslím především nad různými poradci, kteří na ministerstvu působí.

Budete na úředníky fondu nebo další lidi podávat žaloby?

Připravují se trestní oznámení.

Mohou se týkat i vašeho předchůdce Petra Zgarby, jenž aféře s pozemky přinejmenším nezabránil?

Vše se musí prověřit, vyloučit se to nedá. Ale mnohem důležitější jsou změny systémové.

Takže budete usilovat například o změnu zákona, aby už státní pozemky z fondu nedostávali přednostně obchodníci? A zkusíte také zrušit už uzavřené smlouvy, na nichž stát tratil miliardy?

Základní chyba byla v tom, že nabídka pozemků na uspokojení restitučních nároků neprobíhala veřejně. Pak by poprask vypukl daleko dřív a nedostali bychom se do současných problémů. Teď je řada smluv prostě už uzavřena. Bude úkolem nového šéfa výboru fondu, aby navrhl, jak to dělat lépe.

Pokusíte se, aby obchodníci s pozemky doplatili za parcely, které dostávali od fondu třeba za pět korun za čtvereční metr, ale mají hodnotu dvou tisíc za metr?

Výkonný výbor fondu už dostal za úkol napadnout žalobou všechny smlouvy, kde ještě neproběhl zápis pozemků do katastru.

Co říkáte názoru, že prodej pozemků pod cenou může být podle práva Evropské unie posuzován jako nezákonná státní podpora. Smlouvy by tak byly neplatné.

Myšlenka se mi zprvu také líbila, ale teď se podle právních rozborů zdá, že ji nebude možné použít.

Chystáte se aspoň zvýhodnit skutečné restituenty před obchodníky změnou zákona? Takový návrh je už ve sněmovně připraven, podpoříte jej?

Není to bohužel příliš reálné. V praxi se nedá odlišit původní držitel restitučních nároků od člověka, který je v souladu se zákonem od někoho koupil a dál s nimi obchoduje.

Co pro restituenty vůbec můžete udělat?

Cítím, že rozhořčení restituentů je legitimní. Po Novém roce, po takzvané restituční tečce, mohou jako dosud požádat místo pozemků o peníze. Ale chtěl bych jim dát také šanci zúčastnit se s restitučními nároky veřejné soutěže o pozemky, v níž by byli oproti ostatním zvýhodněni. Hodnota jejich nároků by byla nějakým koeficientem třeba zdvojnásobena.

Druhou kauzou, kterou máte zvládnout, je ztráta státního vlivu v přední potravinářské firmě Setuza. Na tom se podepsal ještě před Zgarbou ministr Jaroslav Palas, který schválil tajnou smlouvu o nevýhodném prodeji 38 procent Setuzy firmě Český olej. Můžete tu smlouvu zpochybnit?

Zkoumáme všechny možnosti.

Po Palasově schválení smlouvu s Českým olejem podepsal předseda představenstva podpůrného rolnického fondu (PGRLF) Lubomír Netolický. Podali jste trestní oznámení?

Ano. Je to trestní oznámení kvůli tomu, že nebyla dostatečně zajištěna správa státního majetku.

Tajný prodej Setuzy se povedl i proto, že Palas s Netolickým označovali PGRLF za soukromou akciovou společnost, která se proto nemusí veřejně zodpovídat ze své činnosti. Náš list to soustavně kritizoval, politici i ekonomové takový statut fondu označovali za neuvěřitelný - pohnete s tím konečně?

Určitě. Podpůrný rolnický fond musí být průhledný, s možností kontroly. Vše důležité bude také řádně projednávat dozorčí rada, není možné, aby důležitá rozhodnutí podepisoval jeden člověk.

Jak ale chcete kauzu Setuzy zvrátit ve prospěch státu, když Palasovu smlouvu nejspíš nezpochybníte?

Setuza má u státu dluh ve výši 4,1 miliardy korun, který byl teď převeden z konsolidační agentury na personálně ozdravený PGRLF. Sama Setuza má hodnotu možná dvě miliardy korun. Takže ji stát může dát i do konkursu. Není to náš cíl, ale máme teď velmi dobrou pozici pro vyjednávání s Českým olejem o tom, jaký majetkový podíl by stát po kapitalizaci pohledávky mohl ve firmě získat. Naším cílem je většinový podíl.

Proč vlastně stát o podíl v Setuze pořád usiluje, není konkurs čistším řešením?

Je to firma, která se podílí na výrobě biopaliv, a jejich podpora je jednou z vládních priorit. Vliv v Setuze by tak stát měl mít.

Vždyť nemá vliv ve spoustě jiných firem, které jsou strategické.

Neříkám, že se časem Setuza neprodá strategickému partnerovi.

Mimochodem - znovu se vyrojily spekulace i o privatizaci Budějovického Budvaru. Patříte prý k zastáncům možné privatizace?

Ne, ani náhodou. Jen jsem už před časem přišel s projektem, že by národní podnik Budvar mohla spravovat nějaká nadace - byl by v ní zastoupen třeba i kraj, město. A to právě proto, aby se udržel charakter podniku. Privatizace Budvaru by naopak znamenala jeho prodej americkému konkurenčnímu koncernu Anheuser-Busch. Ten by pak Budvar s největší pravděpodobností zavřel.

Máte co dělat ještě s dalším státním podnikem, a to Lesy ČR. Ten je také kvůli Palasovi ve sporu se soukromými firmami, které si stěžují na neprůhlednost tendrů, v nichž usilují o zakázky Lesů. Hovoří o korupčním prostředí. V nejbližší době budou antimonopolní úřady v Bruselu i v Brně rozhodovat o tom, zda Lesy zadávaly tendry správně. Pokud ne, bude to znamenat další aféru. Co s tím uděláte?

Vím o tom, budu jednat s předsedou antimonopolního úřadu.

Je dobře, aby státní Lesy dominovaly celému lesnictví? Privatizovat se dá i tato firma, její hodnota se odhaduje na šedesát miliard korun.

Stát by v lesnictví určitou úlohu měl mít. Nové smlouvy by měly být uzavírány výhodněji pro stát, než tomu bylo dřív. Staré smlouvy příliš nahrávaly firmám. Ale musím teď právě prověřit, zda nové tendry byly zúřadovány správně.

Měl jste kvůli řešení zděděných afér už vůbec čas mluvit se zástupci zemědělců? Vlivná Agrární komora byla přitom z vašeho jmenování na rozpacích - nejste přece zemědělec...

Už jsem na jednání s komorou jel, ale cestu mi zhatila vánice. Pak jsem strávil tři dny na jednání zemědělských ministrů unie v Bruselu. Chystám se na setkání s komorou co nejdřív.

Budete jednat i s Asociací soukromého zemědělství, s níž vaši ministerští předchůdci nekomunikovali?

Samozřejmě, že jsem připraven jednat. Ale také si ověřím, koho asociace vlastně reprezentuje, když ani neudává počet svých členů.

V Bruselu jste se účastnil klíčového jednání o reformě trhu s cukrem, která je prvním krokem reformy celé agrární politiky unie. Jste jako makroekonom a donedávna »nezemědělec« příznivcem změn, které mají postupně omezit dotace a otevřít agrární trh?

Dobře víte, že důsledná reforma agrární politiky unie není možná. Ale zároveň není pochyb o tom, že nějaké reformní kroky Evropa dělá a udělá. Především pod tlakem Světové obchodní organizace WTO na uvolnění obchodu.

I čeští rolníci tvrdí, že kdyby dotace zrušily ostatní země, oni by to jen uvítali a ve volné konkurenci by obstáli. Proč se Česko nepřiřadí k reformním snahám v unii, třeba k Velké Británii?

To je složité. Například Británie spojuje své návrhy na snižování agrárních dotací se zachováním jiných výhod, jež jí vybojovala ještě Thatcherová.

Takže jak bude slyšet český hlas při agrárních jednáních v Bruselu?

Na leden jsem předjednal setkání s agrární komisařkou Fischer Boelovou o podpoře nového fondu na rozvoj venkova. Ten odpovídá českým zájmům.

Stihnete vůbec to všechno - žehlit průšvihy resortu, vyjednávat v Bruselu a ještě poslancovat za sociální demokracii v předvolební čase?

Ministerské křeslo jsem vzal i proto, že se už delší dobu nějak necítím na poslaneckou práci. Takže teď mám dobrý důvod ze sněmovny odejít. Práce na ministerstvu je vážně dost, mandát poslance chci složit začátkem prosince.

Nejnovější články