Jak má Německo zachránit euro a neskončit při tom jako Irsko?

1.12.2011 | Mé články | Autor: Jan Mládek

Polský ministr zahraniční dramaticky vyzývá Německo, ať něco dělá a zachrání eurozónu. S tím lze v obecné rovině jen souhlasit. Důležitost Německa pro Evropu i svět v roce 2011 lze stěží přecenit.

Polský ministr zahraniční dramaticky vyzývá Německo, ať něco dělá a zachrání eurozónu. S tím lze v obecné rovině jen souhlasit. Důležitost Německa pro Evropu i svět v roce 2011 lze stěží přecenit. Od Německa se očekává leadership v ekonomické oblasti, mimo jiné i proto, že tato země nikdy nepřestala vyrábět a exportovat, nepodlehla pokušení přejít z reálné ekonomiky do finančního sektoru, který svými spekulacemi silně poškodil anglosaské země, kde byl vždy nejsilnější a potažmo celý svět.

Německo by tedy mělo konat a udělat něco zásadního pro udržení eurozóny a zabránění tomu, aby EU i svět upadly do recese. Jenomže co má udělat? Problém je přece v morálním hazardu, který je nejlépe vidět na příkladu Irska, tedy země, která se strašně rychle proměnila z Keltského tygra v bankrotáře. Stát si v Irsku vedl skvěle a dlouhá léta provozoval přebytky veřejných rozpočtů (1996-2007) a Irsko dramaticky snížilo veřejný dluh ze 84% HDP v roce 1995 pod 25% HDP kolem roku 2005. Jenomže stát byl velmi liberální a nereguloval soukromý sektor. Ten vyrobil bublinu v nemovitostech, nafoukl bankovní sektor, který se pustil nejenom do reálné ekonomiky mimo Irsko, ale i do virtuálního světa finančních spekulací. A když začali problémy: neprodané domy, ztrátové finanční investice a nedůvěra Irů k irským bankám přišel první krok: 100% zajištění vkladů v irských bankách do vysokého limitu. Nakazili tím celou EU ke škodě Irska i celé EU. To však nebyl konec, když i přes tyto akce irského státu, irské banky bankrotovaly stát je nejdříve částečně znárodnil a pak i převzal 100% garance nad jejich závazky. Tedy stát převzal garance za nezodpovědné investování soukromého sektoru o kterém nerozhodoval, žádný volený zástupce irského lidu! První předpoklad byl, že je to jenom garance na uklidnění situace. Pak ovšem došlo na to, že garance byly konzumovány a Irsko se stálo premiantem v deficitu veřejných financí v jednom roce. V roce 2010 byl deficit veřejných financí v Irsku 33,1% HDP. Veřejný dluh pak vyrostl z 24,9% v roce 2007 na 106,1%, což je číslo očekávané na konci roku 2011.

Jakou má spojitost selhání irské vlády, které přivedla neregulací soukromého sektoru, během krátké doby sektor veřejný do bankrotu? Velmi přímou. Na Německu, nezodpovědní a ziskuchtivý investoři, kteří půjčovali nelikvidním zemím na vysoký úrok, chtějí, aby převzalo závazky za dluhy, které nevytvořilo. Tedy garantovalo eurobondy, které jakoby mají zachránit eurozónu na úkor Německa, zajistit zisky nezodpovědným a ziskuchtivým investorům, kteří špatně investovali a nyní chtějí, aby jejich pohledávky převzal někdo solventnější, tedy Německo. Pokud to Německo udělá dále zvýší morální hazard, který již světový finanční systém přivedl na hranu rozpadu v září roku 2008. Druhou alternativou je, že problém bude vyřešen masivním tištěním peněz, které udělá ECB a tímto způsobem opět zbaví nezodpovědné a ziskuchtivé spekulanty zodpovědnosti. Svým klientům řeknou, my jsme investovali správně, ale to víte tu inflaci a znehodnocení vašich vkladů jsme opravdu nemohli očekávat … Celoživotní střadatelé v EU i blízkém okolí to zaplatí ztrátou části svých úspor.

Pro úplnost je na tomto místě třeba dodat, že Německo má také část másla na hlavě. Nedodržování paktu stability a růstu Německem a Francií podlomilo fiskální disciplínu v celé EU, Německo si také přivydělalo na finančních spekulací či půjčování nelikvidním a předluženým zemím. Nemluvě o tom, že eurozóna dala německým firmám velký trh a měnu, která je slabší, než by byla německá marka a tudíž výrazně větší byly i obchodní přebytky. Toto číslo bývá odhadováno až na 100 mld. euro extra zisků ročně pro německé firmy.

Ovšem i s vědomím všeho výše uvedeného by Německo mělo konat a předvést leadership k obnovení evropského ekonomického výkonu. Ovšem to něco by mělo být daleko širší než vydání eurobondů či svolení ECB, že může tisknout peníze bez omezení a riskovat přinejmenším pádivou inflaci. Německo by mělo být nositelem jiného ekonomického modelu, něž toho, který v roce 2008 těžce selhal. Tedy modelu, který bude postaven na reálné ekonomice, na produkci skutečného zboží a služeb, který potlačí spekulaci a bude trestat morální hazard. Tedy nějaký updatovaný model rýnského kapitalismu s fungujícím sociálním státem.

Možná výše uvedené je jen jedna z utopií a stávající situace nemá uspokojivé řešení. Nicméně výše uvedené je uspokojivým vysvětlením toho proč se v Německu aktivně diskutuje co dál a výsledku zatím nevidno. Německo chce zachránit euro, ale nechce se při tom stát dalším Irskem!

Nejnovější články