Jak vyvést českou ekonomiku ze současné krize

21.4.1998 | Mé články | Autor: Jan Mládek

Hospodářský program ČSSD nastiňuje hlavní rysy hospodářské politiky, která by měla vyvést českou ekonomiku ze současné ekonomické krize a současně ji dát dlouhodobou dynamiku umožňující reálné a podstatné přiblížení ekonomické úrovni zemí Evropské unie...

Hospodářský program ČSSD nastiňuje hlavní rysy hospodářské politiky, která by měla vyvést českou ekonomiku ze současné ekonomické krize a současně ji dát dlouhodobou dynamiku umožňující reálné a podstatné přiblížení ekonomické úrovni zemí Evropské unie. Současný stav stagnace české ekonomiky ukazuje, že příliš mnoho energie a času bylo vyplýtváno na pokusy zavést v České republice trh bez přívlastků nebo další sociální experimenty. Připomeňme, že česká ekonomika stagnuje ve svém rozvoji a že i v minulých letech, kdy se tempo růstu dočasné zvýšilo, to bylo způsobeno velkými injekcemi zahraničního kapitálu, který byl zčásti spekulativní povahy. Po přerušení jeho přílivu ekonomický růst rychle spadl na velmi nízkou úroveň.

Zvolený postup privatizace zatížil podnikovou sféru velikými privatizačními dluhy a problémy nerestrukturalizovaných podniků se přelily do bankovního sektoru. Na jeho ozdravení nestačilo ani dosavadních 170 miliard korun, které vlastně zaplatili hlavně drobní střadatelé znehodnocením svých úspor.

Ekonomika není schopna vyprodukovat dostatek deviz na úhradu běžných potřeb ve vztahu k zahraničí a žije na dluh ve stále větším měřítku. Experimenty s fungováním kapitálového trhu, bez institucionální nadstavby, podkopaly důvěru investorů v český kapitálový trh a spolu se specificky českým vynálezem "tunelování firem " (prostřednictvím kapitálového trhu a jinými způsoby) vedly k jeho hlubokému rozvratu. Nestabilita ekonomiky se pak promítá do nestability měny, vysokých úrokových sazeb, inflace a dalších negativních jevů.

Za nejhorší musíme považovat, že bylo promarněno odhodlání obyvatelstva, přinášet další oběti při nutných krocích ekonomické transformace. Dosavadní vlády si "vykupovaly" loajalitu obyvatelstva nečinným přihlížením tomu, jak podniková sféra, někdy ještě i v rukou státu, žije z tzv. polštářů vytvořených devalvací koruny na počátku devadesátých let. Jejich existence vytvořila falešné zdání, že není nutno se starat o rentabilitu firem, o zvyšování výkonnosti a produktivity. Podařilo se tak stvořit karikaturu skutečné tržní ekonomiky - nebylo nutno vyrábět, ale jen pronajímat majetek, nebylo nutné platit dluhy, a přitom se daly získávat další úvěry, dalo se kšeftovat s topnými oleji a provádět téměř bezstarostně další podvody. Jedním z výsledků byl růst mezd bez reálného vzestupu produktivity.

Jak bylo řečeno výše, pravicové vlády zavedly české hospodářství do velmi složité situace, a jak se zdá, pravicové strany nejsou schopny se poučit z minulých chyb a překonat problémy. 0 jejich překonání se snaží hospodářský program ČSSD, jehož hlavními prioritami jsou:

  1. hospodářský růst
  2. plná zaměstnanost (to je max. 5-6% nezaměstnanost)
  3. integrace do EU

Základní filosofie programu je v tom, že pokud se nemá zvětšovat mezera mezi Evropskou unií a ČR, je zapotřebí růst hrubého domácího produktu ve výši 2,5-3,0 procenta ročně. K tomu, abychom dostihli země Evropské unie v historicky krátkém čase, je ale nutný růst větší než 6 procent ročně. Takový růst by také umožnil vyřešit většinu tíživých problémů naší společnosti v sociální, zdravotní a bytové oblasti.

Vedle hospodářského růstu je cílem ČSSD plná zaměstnanost (tedy nezaměstnanost někde na úrovni 5-6 procent). Pro nejbližší období s nutnou skutečnou restrukturalizací především podniků zpracovatelského průmyslu. ČSSD je si vědoma, že nemůže každému zajistit místo, které právě zastává, ale zavazuje se učinit vše proto, aby lidé dočasně nezaměstnaní se rychle vraceli do pracovního procesu, neboť krátkodobá nezaměstnanost je nepříjemná a dlouhodobá nezaměstnanost je pro postižené katastrofou. K dosažení tohoto cíle bude použita aktivní politika nezaměstnanosti, rekvalifikační kurzy, a bude-li to nutné, i veřejné práce.

Vstup do Evropské unie je cílem i prostředkem zároveň. Cílem je proto, že bude znamenat pevné zakotvení naší země v evropském civilizačním prostoru, který je navíc dominován sociálně demokratickými stranami, které vládnou nebo se podílejí na vládě ve většině zemí Evropské unie. Je i prostředkem, protože zapojením do Evropské unie bude možné řešit mnohé dosud zanedbané problémy, jako jsou dopravní infrastruktura (včetně dopravní obslužnosti), problémy nerozvinutých regionů, vědy a techniky atd. Naše země by se neměla zdráhat přijmout asistenci s tím, že jí v budoucnu vrátí méně rozvinutým zemím.

Nicméně nejdůležitější částí programu je snaha o hospodářský růst. Program vychází z poznání, že "makroekonomického manévrování" již bylo dost a že jádro problému dokončení transformace leží v reálné ekonomice a v budování institucí tržní ekonomiky.Taková úvaha vede k hledání mikroekonomických impulsů hospodářského růstu, kterými jsou:

  1. Podpora modernizačních investic (domácích a zahraničních)
  2. Podpora malých a středních podniků
  3. Řešení problémů neúspěšné privatizace a restrukturalizace velkých podniků zpracovatelského průmyslu, především strojírenství
  4. Vytváření stabilního právního prostředí pro podnikání
  5. Podpora exportu

Podpora modernizačních investic je předpokládána několika kanály. Především půjde o urychlení odpisů, ať již krácením odpisových dob a nebo přeřazením některých položek do nižších odpisových pásem. Nejdůležitější je pak soubor pobídek pro větší, modernizační investice, se kterými nedávno přišel Czechinvest. Firmy, které investují nad 25 milionů dolarů do nových technologií (hi-tech) podle seznamu OECD, mají možnost daňového posečkání, bezcelních dovozů, státní podpory na rekvalifikace pracovníků a přípravy průmyslových zón. ČSSD je připravena v této politice pokračovat s tím, že pobídky musí být nejen pro zahraniční investory, ale i pro domácí a že hranice 25 milionů dolarů je příliš vysoká.

Podpora malých a středních podniků již byla zahájena, byt'v omezené míře. ČSSD bude pro tyto programy hledat zdroje, a to především zahraniční, neboť možnosti státního rozpočtu jsou omezené.

Řešení chyb špatné privatizace je jeden z největších problémů zanechaných předchozími pravicovými vládami, které se tvářily, že situace podniků není jejich problémem. Negativní důsledky této politiky byly řešeny dotacemi na stabilizaci bankovního sektoru, které stály daňové poplatníky 170 miliard korun a je reálný předpoklad, že se tato částka v budoucnu zdvojnásobí. Řešením této situace je fungující zákon o konkurzu a vyrovnání, doplněný o konsolidační program, který za jistých okolností umožní velkým podnikům vyhnout se konkurzu. Předpokládáme, že tento program by měl být prováděn za asistence (finanční i odborné) mezinárodních institucí typu EBRD a Světová banka.

Vytváření právního rámce podnikání a proexportní politiky je již, jak pevně doufám, předmětem všeobecného konsensu a problémem bude jen tyto záležitosti správně realizovat.

Ze všeho nejdůležitější však bude dostat lidi ze stavu apatie a bezmoci a přesvědčit je, že dostižení vyspělých zemí není utopií, ale reálnou možností během jedné generace, za předpokladu tvrdé práce a správného fungování institucí včetně státu.

Nejnovější články