Jan Mládek pro HN: Temelín by mohl dostavět stát, ČEZ by si ho pak jen pronajímal

13.3.2014 | Rozhovory | Autor: Petr Lukáč, Hospodářské noviny

Nový ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v rozhovoru pro Hospodářské noviny odpovídal na otázky týkající se energetiky v České republice.

Nový ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek vstoupil do funkce poměrně rázně. Vyměnil několik náměstků i šéfa CzechInvestu. Vložil se do vyjednávání o výstavbě Amazonu v Brně a Dobrovízi a na půdě Evropské unie hned začala vyjednávání o nových klmaticko-energetických cílech pro rok 2030. Dvě témata ale stále na vyřešení čekají - prolomení těžebních limitů a dostavba Temelína. „Bavíme se o elektrárně za 200 až 300 miliard korun a to může ovlivňovat i makroekonomická čísla České republiky,“ říká k případné podpoře jádra v rozhovoru pro HN.

* HN: Minulý týden jste byl jednat v Ústeckém kraji, je v otázce prolomení limitů těžby nějaký vývoj?

Předpokládám, že vláda bude celou otázku diskutovat v příštím roce. Do kraje jsem jel hlavně kvůli tomu, abych situaci viděl na vlastní oči a promluvil si s místními lidmi, kterých se to týká. Nesmíme celou otázku stavět stylem buď všechno, nebo nic. Zejména tam, kde se nebudou bourat lidská sídla - tedy na dole Bílina (patří Severočeským dolům společnosti ČEZ, pozn. red.), bych s prolomením neviděl problém. Komplikovanější je to na lomu ČSA (majitelem je Severní energetická, pozn. red.), kde by se mělo rozhodnout relativně brzy. Tam je zásadní problém, pokud by mělo dojít na bourání Horního Jiřetína. To není úplně malá obec. A pokud by měl být zbourán celý, trvám na vypsání referenda. Ale zdá se, že existují alternativy.

* HN: Jaké?

Například, že by sice bylo nutné zbourat jen část obce, ale zbytek by zůstal zachován.

* HN: Chcete se tím zabývat v příštím roce. Těžaři ale již několik let upozorňují na to, že je nutno rozhodnout co nejdřív, ideálně již letos. Těžba skrývky také zabere několik let.

Já bych na jejich místě postupoval obdobně a snažil se získat nějakou rezervu. Jedni tvrdí, že na vytěžení skrývky je potřeba deset, jiní sedm a další i pět let. Tato věc se ale netýká jen ministra průmyslu, ale celé vlády a bude to výsostně politické rozhodnutí. Je třeba také brát v potaz rozdílné názory vlády a krajských politiků. V Ústeckém kraji, jak se zdá, převažuje odhodlání prolomit limity v plném rozsahu, mají na to i usnesení zastupitelstva.

* HN: Co říkáte na ideu vzniku společné státní firmy s těžaři?

Je to jedna z možných cest. Důležitější ale je, pokud se mají limity prolamovat, otevřít otázku poplatků za těžbu. Ty jsou dnes jen okolo 1,5 procenta z tržní ceny uhlí. Což je málo. Navíc je nemají dostávat jen obce, část by měla jít i do rekultivačního fondu.

* HN: Ministerstvo ale již dříve připravovalo novelu horního zákona, která předpokládala zvýšení poplatku a novou redistribuci mezi obce a kraje.

Ta spadla do stoupy a bude se muset začít znovu.

Postaví Temelín stát?

* HN: Druhé téma - Temelín. Dlouho se říkalo, že bez garantovaných cen postavit nejde, nyní ale vláda řekla garantovaným cenám ne a vy máte vymyslet případné alternativy.

Je to tak. Jsme v určitě schizofrenii, jak politici, tak i občané. Chceme dostavět Temelín a mít fungující jadernou energetiku, ale po zkušenostech s obnovitelnými zdroji máme osypky z jakékoliv další garantované ceny. V tuto chvíli se ale díky nízkým cenám elektřiny nezdá být reálné, že je možné postavit jadernou elektrárnu bez garancí. ČEZ zároveň nemůže udělat ztrátovou investici a připravit soukromé investory o peníze. A proto podle britského vzoru ČEZ připravil systém garantovaných výkupních cen. Britský návrh podpory nyní leží u Evropské komise a čeká se, jak to dopadne.

* HN: Únorová reakce komise ale byla poměrně ostře proti.

Já jsem o tom s eurokomisařem Oettingerem hovořil a z jeho řeči si nejsem jistý, že to nakonec bude odmítnuto. Pro nás je to ale jenom precedens. Pokud Brusel Britům výkupní ceny schválí, je to pro nás podmínka nutná, nikoliv postačující. Pokud jim to neschválí, tak na to můžeme rovnou zapomenout. Mezitím se ale v Česku vytratila vnitřní vůle jít do garantovaných cen. Nyní se vede debata o tom, co se samotným tendrem. A to musí rozhodnout hlavně ten, kdo ho zadal - tedy ČEZ. Netvrdím, že role vlády není důležitá, ale je nepřímá. Stát by neměl uplatňovat vliv přes svých 70 procent akcií, ale spíš tím, jestli dá nebo nedá garanci. I když bude tendr ukončen, tak musí být jasně sděleno, že to znamená jen nějaký odklad a že trvá odhodlání rozvíjet jadernou energetiku.

* HN: Hovořilo se o tom, že by Temelín dostavěla vláda a elektrárnu jen pronajímala ČEZ.

To je jedna z možností, že by se vytvořila státní firma, která by neměla minoritní akcionáře a nemusela se bát soudních sporů a arbitráží. Potíž je, že namísto garance výkupní ceny tu bude klasická vládní garance. A bavíme se o elektrárně za 200 až 300 miliard korun a to může ovlivňovat i makroekonomická čísla České republiky.

* HN: Pracuje se na případném vyčlenění tendru do takovéto státní firmy?

Ano. Ale v tuto chvíli bych přípravné práce velmi nerad komentoval.

Energetická koncepce ještě letos

* HN: Na další jaderné elektrárně stojí i aktualizace Státní energetické koncepce. Jak se bez rozhodnutí o Temelínu může vůbec připravovat?

Kromě toho, že je Temelín nejistý, je nejistý i klimaticko-energetický balíček EU, o kterém se nyní v Bruselu jedná. Evropa vytyčila dva cíle - emise CO2 musí do roku 2030 klesnout o 40 procent oproti roku 1990 a druhým je podíl obnovitelných zdrojů ve výši 27 procent. A to druhé číslo je pro nás mnohem větším problémem než to první. Protože do čísla prvního se počítá jaderná energetika, ta vám ale u obnovitelných zdrojů nepomůže.

* HN: Kdy tedy bude koncepce hotová?

Čeká se na ni již pět let. Měla by být koncem roku. Ale vše se opět tak znejistilo, že nevím, jestli nebudeme muset současný vývoj v dokumentu nějak odrazit.

* HN: Co říkáte na návrhy Evropského parlamentu, který počítá s pevnými cíli u emisí, obnovitelných zdrojů i povinných úspor v energetice?

V Evropském parlamentu zůstali pět let pozadu. I proto si myslím, že by o této věci měl definitivně rozhodnout až nový parlament a komise. Složení parlamentu bude podle mého lépe odrážet změny v posledních letech. Jsem naopak rád, že na radách ministrů se otázka ochrany klimatu začala spojovat s otázkou konkurenceschopnosti a zvyšování podílu průmyslu na evropském HDP. V Bruselu si začínají uvědomovat, jak obrovské riziko to znamená pro evropský průmysl. Ceny energií jsou v USA mnohem nižší a hrozí přesun energeticky náročných výrob do Spojených států.

* HN: Je možné českému průmyslu pomoci například snížením poplatků na zelenou energii?

Je to komplikovaná a pro nás nepříjemná věc. V Německu hodili poplatky primárně na domácnosti, velký průmysl je od nich víceméně osvobozen. Pokud bychom zkusili něco obdobného u nás, tak nám to zakáže Evropská komise. Ta již prověřuje i Německo, nicméně jí to trvá nějak dlouho. My to ale nemůžeme udělat ani z toho důvodu, že na rozdíl od německých domácností by to ty české asi neustály.

* HN: Říkáte, že energetická koncepce musí počkat na nová evropská pravidla. Není to ale v rozporu s tím, co se až do nynější doby říkalo? Tedy že státy musí mít vlastní energetické plány a Brusel hraje druhou roli?

Koncepce se dělají mimo jiné proto, aby měli soukromí investoři, kteří musí investovat na dlouhou dobu, nějaké vodítko. Je nicméně pravda, že žijeme v nejisté době a státní koncepce tak tuto úlohu plní méně než před 10 nebo 20 lety, kdy byl svět stabilnější. Ale stále má smysl se o tom bavit. Koncepce určuje minimálně nějaké koridory, ve kterých se bude energetika pohybovat. Odložení Temelína o pět let je jen malá vlnka, jádro prostě začne narůstat později. Navíc vzrůstá otázka diverzifikace dodávek. Krize na Ukrajině opět otevřela obrovskou otázku závislosti na ruském plynu či ropě. Evropa se sice poučila z plynové krize v roce 2009, a jsme tak připraveni na uzavření tranzitu přes Ukrajinu. Na co ale nejsme připraveni, je uzavření importu ruského plynu - a to ani krátkodobě, ani střednědobě. Objevují se ale projekty, které mohou pomoci. Poláci například staví terminál na zkapalněný plyn, který by pak vedl do systému a případně i k nám.

* HN: Nám ale chybí plynovod Moravia, který má přes Moravu propojit Polsko s Rakouskem.

Proto říkám, že nemáme krátkodobé ani střednědobé řešení.

* HN: Neotevřela se nyní v Bruselu otázka plynovodu Nabucco, který měl přivést plyn z Ázerbájdžánu, Turkmenistánu a dalších zemí?

Ta se neotevřela. Ještě v listopadu jsem ale byl na Atlantic Council v Istanbulu a tam se diskutovala malá alternativa - TANAP. Ten vede ázerbájdžánský plyn přes Turecko do Řecka a Itálie. To není plnohodnotná náhrada ani Nabucca, ani ruského South Streamu, jehož budování bude kvůli Ukrajině pravděpodobně zmrazeno, ale svoji důležitost má. Ale ani Nabucco není řešení. Zbavíte se závislosti na Rusku a uděláte si závislost na dalších, ne úplně jednoduchých partnerech. Čína místo Ruska

* HN: Jaké jsou vaše plány na podporu podnikání a exportu?

Rozhodl jsem se hlavně zastavit ten nesmyslný projekt spojování CzechInvestu a CzechTradu. Efekt spojování kanceláří je minimální, a to z toho jednoduchého důvodu, že CzechInvest potřebuje v zásadě tak šest kanceláří. My jen chceme, aby byl Düsseldorf nahrazen Soulem - z Koreje se stal jeden z největších investorů v Česku, na tom je potřeba dále pracovat. Jsem také rád, že se se situací v CzechInvestu pohnulo a například Amazon v Česku bude - snad jak v Dobrovízi, tak i v Brně. I když musím říct, že po sedmihodinovém zasedání brněnského zastupitelstva jsem již propadal beznaději. Není to nyní jisté, ale myslím, že se to povede. Očekáváme i velkou investici v severních Čechách.

* HN: Jedná se o továrnu na pneumatiky korejské Nexen?

Říkám jen velká investice v severních Čechách.

* HN: Vy jste byl nicméně předminulý týden vyjednávat v Koreji, prý právě i s Nexenem.

Ano, byl jsem tam. Jednal jsem s firmou Hyundai a s dalšími potenciálními investory. Nic víc vám teď neřeknu. V zahraničním obchodě chceme obecně kontinuitu, nechceme vymýšlet nové prioritní země, spolupráce tam je a nic nového nevymyslíme. Vyšší intenzitu spolupráce jsme plánovali s Čínou a Ruskem. Ale Rusko po ukrajinských událostech nevidím jako reálné a spíše budeme řešit případnou minimalizaci dopadů a škod pro české firmy. A hospodářské vztahy s Čínou Nečasova vláda explicitním způsobem poškozovala. Je třeba posilovat vztahy s tamními investory, na Pražském hradě letos proběhne podobně jako loni China Investment Forum.

* HN: Jak jinak chcete investory nalákat, než tomu bylo dosud?

Především funkčním CzechInvestem, který bude dělat vše pro to, aby investor přišel. A to není vždy jednoduché. Investor si vybere dvě tři lokality a šponuje dané země proti sobě. V Polsku mi dají to a to, tak co mi můžete nabídnout vy? A podobně. Ta soutěž není jednoduchá. Od Martina Římana byla snaha tuto instituci marginalizovat, zaplácat ji úplně jinými úkoly, pak tam za pana Křížka byl pokus ji částečně zprivatizovat, minimálně co do jejích aktivit. Nyní chceme, aby fungovala.

* HN: Plánujete být i diplomaticky aktivnější? Vláda má jednat v Německu o investici do výroby velkého SUV ve Škodě Auto.

Škoda plánuje rozšíření výroby. Nechci zabíhat do detailů, ale toto rozšíření může být buď ve Španělsku, nebo v Čechách. Španělská vláda včetně premiéra kolem toho běhala, z naší strany ale přílišná aktivita nebyla. Proto s premiérem poletíme do Berlína a Wolfsburgu a pokusíme se v celé věci pomoci.

* HN: V médiích v minulých týdnech zuřil boj o způsob vedení Energetického regulačního úřadu. Měl být změněn formou přílepků malé novely energetického zákona z vaší dílny. Jak se na spor díváte?

Z pozměňovacích návrhů jsem zaskočen. Chci udržet jen malou novelu, koncem roku se připravuje velká novela energetického zákona a tam se s těmito podněty můžeme vypořádat. Co se týče návrhu na změnu vedení ERÚ, který vzbuzuje největší emoce, nebráníme se možnosti vzniku rady. Takový návrh ale musí projít diskusí a připomínkovým řízením. A úplně stačí, že bude platit až zhruba za dva roky, kdy vyprší termín paní předsedkyni Vitáskové. Je třeba také vymyslet, jak by rada fungovala.

* HN: Takže proti kolektivnímu vedení nic nemáte?

Nehovořil bych o kolektivním vedení. Raději bych hovořil o jisté radě, která dává předsedkyni či předsedovi úřadu zpětnou vazbu.

* HN: Byla o tom debata v ČSSD? Předkladatel Milan Urban je váš spolustraník.

Na to asi znáte odpověď. Řekněme, že měla být hlubší.

Nejnovější články