Jan Mládek pro MF DNES: Nebudu už říkat nepatřičná slova

3.5.2013 | Rozhovory | Autor: Jakub Pokorný, MF DNES

Stínový ministr financí Jan Mládek z ČSSD poskytl včera první rozhovor tištěným médiím od doby, co ho minulý týden předseda strany Bohuslav Sobotka potvrdil jako čekatele na vládní funkci.

Stínový ministr financí Jan Mládek z ČSSD poskytl včera první rozhovor tištěným médiím od doby, co ho minulý týden předseda strany Bohuslav Sobotka potvrdil jako čekatele na vládní funkci. Mládek, nyní jedna z nejviditelnějších postav ČSSD, neměl svoji účast ve stínové vládě vůbc jistou kvůli svému výroku o „živnostnících – parazitech“. Proto dlouho rozhovory odmítal.

Nyní s úsměvem říká, že dostal od poradců seznam „třiceti zakázaných slov, která by politik neměl říkat“ a učí se je.
Nachytat se ale nenechal a žádné z nich neprozradil. Nejspíš mezi ně ale patří i „parazit“, ke kterému Mládek před nedávnem přirovnal živnostníky.

Zeptám se na vaše věty, které vyvolaly rozruch - o „parazitech“ a o tom, že „do důchodu by se mělo chodit pět let před smrtí“?

..počkejte, žádný druhý výrok nebyl. Ten rozhovor pro Hospodářské noviny byl korektní. Já jsem ten poslední, kdo by si přál, aby lidé neměli důstojný důchod a nestrávili v něm dostatečnou dobu. Už proto, že zhruba za dvanáct let jdu do důchodu. (Mládek doslova řekl v Hospodářských novinách: „v řadě zemí mají stanoveno, že průměrný důchodce má pět let mezi odchodem do důchodu a úmrtím). To, že to paní ministryně práce posunuje tím směrem, je mi líto. Svědčí to o nedostatku argumentů.

Současná vláda tady nastavila nekonečné prodlužování odchodu do důchodu, což předpokládá nekonečné prodlužování průměrného věku a nekonečné prodlužování průměrného věku, kdy je člověk schopen pracovat. To není realistické.

Historicky existovala fixní hranice odchodu do důchodu. Prodlužujícím se věkem se začala měnit a někde ji zvýšili fixně a jinde vytvořili různá schémata, jako u nás. Fixní zvýšení zastará a někde uvažovali, že se to bude automaticky měnit podle měnícího se věku dožití. Daleko lepší je, že existuje jakási permantní komise na národní úrovni a jednou za pět, deset let dá návrh na přehodnocení penzijního systému.

Zanechal vás tedy předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ve stínové vládě s podmínkou, že se už nepodřeknete?

Ještě jednou, co se týče penzí jsem se neměl důvod za nic omlouvat. Když bude někdo překrucovat výroky na složitější otázky, tak můžeme ukončit debatu o čemkoli.

Co se týče té další věci (parazitů – pozn.red.), dvakrát jsem se omluvil za nepatřičné slovo a slíbil jsem, že už toto slovo a podobná slova nebudu opakovat. A věcný problém zůstal. I od stínového ministra financí musíte očekávat, že bude říkat, že normální je platit daně.

Měl jste to opravdu nahnuté? Našel se nějaký další konkurent, který by vás v pozici stínového ministra financí nahradil?

To je od vás legitimní otázka, ale na nesprávnou osobu. Já jsem v té vládě spíše technokrat a politické rozhodnutí bylo přijato předsedou strany, popřípadě po poradě s grémiem. Tam je třeba se ptát na tyto věci.

Ale nějaký pocit jste z toho měl?

Spousta lidí vykládá do médií svoje pocity, které jsou často mylné a zavádějící. Nebudu rozšiřovat tuto skupinu.

Obnovení růstu jako mantra

Sociální demokracie už představila progresivní daň, daň pro velké korporace, větší odvody pro živnostníky. Zbývá vám vůbec ještě nějaká práce na zbylý rok?

Já jsem na sjezdu měl dvě vystoupení. Ministr financí, jak já to chápu, se ocitá v dvojjediné roli. Jedna je ta klasická, kterou asi nejvíc reprezentoval Eda Janota a kterou do značné míry reprezentuje i současný ministr Miroslav Kalousek. Zkrátka, má excelovou tabulku a stará se o státní rozpočet a jeho deficit. Pak je ministr financí, který se zabývá obecně hospodářskou politikou. V některých zemích, jako je Francie, dokonce tyhle funkce mají oddělené. U nás dva nejsou. Proto já jsem měl projevy dva.

Musíme začít obnovením hospodářského růstu. Bez obnovení hospodářského růstu nevyřešíte vůbec nic. Nevyřešíte nezaměstnanost, nevyřešíte fiskální stabilizaci, nevyřešíte sociální smír. Pro obnovení hospodářského růstu je třeba udělat řadu věcí, především investice bez zadlužení.

Investice nemohou být primárně financované z veřejného sektoru, tedy z peněz státu. Můžeme podporovat soukromé investice - domácí i zahraniční - což znamená obnovení Czechinvestu, tak jak fungoval v dobách největší slávy za Martina Jahna. Tečka. Tam ten rozpor s postupen současné vlády nemůže být markantnější.

Patří tam samozřejmě také využití státních podniků. Když investují státní podniky, dokonce i když si na to půjčí, tak se to nepočítá do veřejného dluhu. Jde o vše od Lesů České republiky až po dostavbu Temelína.

Další důležitý bod je obnovení domácí poptávky. Stávající vládě se podařilo zadusit poptávku. Oni nechápou, že když lidem seškrtávají mzdy a dávky, tak jsou spotřebitelé vystrašení, spoří ať už do slamníku nebo do banky a nekonzumují.

Souhlasíte v té souvislosti s názory, že „krize skončí, až se na tom dohodneme“?

Psychologický moment je strašně důležitý. Já jsem už překvapivě podobný problém řešil v roce 2006, když jsem byl ministrem zemědělství. Tehdy šlo o pokles spotřeby drůbežího masa, když vypukla ptačí chřipka. Tehdy za mnou přišel předseda agrární komory Veleba a nabídl, že půjdeme do televize a budeme na obrazovce jíst drůbeží maso, aby lidé viděli, že je to bezpečné. My jsme byli úspěšní do jisté míry. Český spotřebitel nepřestal drůbeží maso konzumovat, ale nevyřešili jsme vše. Třeba v Itálii se konzumenti nechali vystrašit a tamní producenti sem jejich maso za dumpingové ceny tlačili.

Takže se teď ukážete v televizi, jak nakupujete?

To nevím, nad tím budu muset přemýšlet, jak zvýšit důvěru. To nejde udělat takhle jednoduše.

Ale zpět k programu hospodářského růstu, třetí bod je využití efektů mezinárodní spolupráce, lepší čerpání peněz Evropské unie a zlepšení spolupráce se zeměmi BRICS, aby se tam exportovalo a aby odtamtud jezdili turisté.

Jak jste říkal, že už to máme naplánované. Máme shodu na některých bodech a o jiných se povede diskuze. Při tvorbě politického programu nestačí, že se sejde skupinka expertů, která něco vymyslí. Musí to akceptovat vedení té strany, odborná veřejnost i voliči.

Mluvil jste i o variantě dalšího hýbání se sazbami DPH – změnit je na 12 a 22 procent?

Ano, to je můj názor, který je ale menšinový. Dvanáct procent by šlo, protože se dostáváme do příliš velkého rozdílu vůči okolním zemím a obyvatelé pohraničí jezdí radostně nakupovat do supermarketů za hranice a plní se státní pokladna někde úplně jinde.
Protiargument, kterému také rozumím, je skutečnost, že by pokles DPH prodejci nepromítli do cen a nechali by si to na marži.

Kdy byste chtěl přijmout euro?

My jsme země, kde dominuje zpracovatelský průmysl a má hlavní trh v eurozóně. Je třeba vyslat pozitivní signál, že jsme připraveni vstoupit do eurozóny někdy v budoucnosti a že eurozónu nebudeme okopávat, ale spíše ji pohladíme vlídným slovem.

Já jsem o něco opatrnější než pan prezident Miloš Zeman s termínem 2018. Já to vidím spíš na 2020 a později. Může se skutečně stát, že některé menší země z eurozóny odejdou. Pak bude zájem, aby vstoupily do zmenšené eurozóny země jako Dánsko, Švédsko, Česká republika a zřejmě i Polsko.

Jaký je vlastně váš vztah k Miloši Zemanovi?

Já jsem sociální demokrat a myslím, že vztahy s ním mám dobré, protože pan prezident mě citoval v kampani a já jsem ho podpořil po prvním kole přímé volby prezidenta.

Myslíte si, že je skutečně reálné, aby ČSSD zrušila druhý pilíř důchodové reformy?

Já bych možná mluvil o transformaci. Pokud se to bude vyvíjet, tak jako nyní, tak většinu práce udělají samy penzijní společnosti. Při tomto počtu pojištěnců jim nejspíše nezbyde, než vše sloučit do jednoho jediného fondu a ten pak bude transformován do třetího pilíře.

Samozřejmě, mě občas chodí dotazy, co se stane s těmi naspořenými penězi. Samozřejmě, ty peníze, které si tam lidé pošlou, zůstanou jednoznačně jejich.

Sociální demokracie staví svůj ekonomický program i na majetkových přiznáních. Oponenti ale tvrdí, že je to prakticky neproveditelné, protože bohatí lidé stejně budou umět majetek schovat, aby nemuseli nic přiznávat?

Řada lidí očekává retroaktivitu, což je hlavní problém. Že to dopadne i na loupeživé barony z kuponové privatizace. To je samozřejmě obtížné. Přímá retroaktivita není reálná. Zákon je smysluplný, i kdyby byl od této chvíle do budoucnosti. Pokud vím, tak existuje návrh státních zástupců, který umožňuje alespoň částečně jít do minulosti.

Zákon je normou, která říká, že něco je normální. Každý, kdo se chová jinak, tak dělá normální únik nebo se placení daní alespoň vyhýbá, každopádně obchází zákon.

Co se týká daňových rájů, nepopírám že ty možnosti existují, ale když se podívám na dění ve světě, tak Spojené státy i Evropská unie tlačí na to, aby se s daňovými ráji něco dělalo.

Kdyby kritérium bylo 10 milionů korun, musel byste majetek přiznávat i vy?

Pokud se týče bytu, byl bych někde na hraně. Musel bych to spočítat.

Což mimochodem bude znamenat náklady pro spoustu občanů, protože si to budou muset také spočítat jako vy?

Pokud platí deset milionů (jako práh, odkdy se má majetek přiznávat – pozn.red.) a bude to skutečně o nemovitostech., případně registrovaných věcech,, jako jsou auta, lodě, letadla, tak většina občanů se v pohodě vejde do limitu.

Vy nemáte placenou politickou funkci, čím se tedy nyní živíte?

Jsem zaměstnanec Českého institutu aplikované ekonomie, kde dostávám normálně plat.

A stále jste skautem s přezdívkou Velký medvěd?

Ano. Vnitřně jsem stále Velkým medvědem, ale někteří mediální poradci mi říkají, že to nemám používat. Že to nepůsobí seriozně.

Nejnovější články