Mládek: Výše nabídek nemusí být rozhodující

10.3.2001 | Rozhovory | Autor: Martin Jašminský, Jana Klímová

Praha - Stát pravděpodobně letos zinkasuje z privatizace podniků kolem tří set miliard korun. Prodávat by se měly především velké strategické společnosti, jako je Komerční banka, Český Telecom či Transgas.

P r a h a - Stát pravděpodobně letos zinkasuje z privatizace podniků kolem tří set miliard korun. Prodávat by se měly především velké strategické společnosti, jako je Komerční banka, Český Telecom či Transgas. Jednou z klíčových osob privatizačních jednání je první náměstek ministra financí Jan Mládek. K privatizaci Komerční banky říká: "Cena nemusí být rozhodující parametr."

STÁTNÍ POMOC KOMERČNÍ BANCE SKONČILA

V jaké fázi je privatizace Komerční banky?

Čeká se na závazné nabídky investorů. Trochu problém je v tom, alespoň mé chápání je takové, že někdo nabídne vysokou cenu a méně důvěryhodnou variantu, jak bude banku provozovat, a někdo cenu nižší, ale důvěryhodnější byznysplán. Pak bude výběr partnera na rozhodnutí vlády.

V čem myslíte důvěryhodnější?

Jde o to, jaké má zkušenosti ve střední a východní Evropě, jaké v České republice, kolik je zájemce o Komerční banku schopen přivést jiných investorů. Někteří "revolucionáři" by vše řešili podle ceny, ale bohužel to není tak jednoduché, jak by to mohlo na první pohled vypadat. Investoři to vědí a ti, co mají nejmenší věrohodnost v jiných kategoriích, mají tendenci nabízet nejvyšší cenu.

Ale co když se ceny budou lišit velmi výrazně?

Nepochybně souhlasím s tím, že pokud cenové nabídky budou zásadně jiné, tak vyhraje ta nejvyšší. O tom není řeč. Ale nebudou-li daleko od sebe, může vyhrát i ta o něco menší, protože má investor lepší byznysplán. Nejen že bude dobře spravovat Komerční banku, ale že přivede i další investory. Usnesení vlády také říká, že se bude přihlížet k tomu, jak bude investor schopen financovat český zpracovatelský průmysl.

Co si máme představit pod pojmem "schopnost financovat průmysl"?

Pokud mi říkáte, že je to poněkud vágní požadavek, tak já mohu jedině souhlasit.

Objevily se informace, že BMW postaví svou továrnu v Česku, když HypoVereinsbank získá Komerční banku. Jak věrohodná je tato informace?

V této chvíli se zdá, že je to passé.

Myslíte tedy, že to spolu nesouvisí?

Rád se nechám přesvědčit o opaku, ale v této chvíli to vypadá, že nikoliv.

Hraje mezi kritérii výběru strategického partnera roli to, odkud investor pochází?

Upřímně řečeno, nevím. Tady jsou dva možné postupy. První z nich je takový, že chceme investory ze zemí, kde obchodní výměna a přímé zahraniční investice nejsou dostatečně rozvinuté. Pak by byli preferováni investoři z Francie (Societe Generale a Credit Agricole - pozn. red.) a Itálie (UniCredito - pozn. red.). Pokud bychom to brali podle zkušenosti, tak je jednoznačně preferovaný německý investor. Ale toto nikdo neřekl, jestli preferujeme minulou zkušenost, či jakousi perspektivu.

Jak vnímáte management Komerční banky z pohledu státu jako vlastníka banky?

To je velmi citlivá otázka. Management je nepochybně schopen vést banku do doby privatizace, ale ponecháme na investorovi, kolik lidí z managementu si ponechá a kolik vymění. Ale myslím, že management je schopen zajistit stabilitu a fungování banky a její určité zlepšování do doby privatizace.

Má management své preference mezi investory?

Bylo by divné, kdyby neměl.

Jaké jsou jeho preference?

Ale to přece víte... Definičně se preference managementu odvíjejí od toho, který investor jim dává největší šanci zůstat ve funkci.

Byla poslední záruka 20 miliard pro Komerční banku od státu na špatné úvěry skutečně poslední?

Platí heslo: Nikdy neříkej nikdy. Nicméně jsou tu zákony. Jakoukoliv další záruku by musel schválit parlament a nepředpokládám, že by něco takového schválil. Předpokládám tedy, že byla poslední.

Stihne se prodej banky do poloviny roku?

Já nevím bezpečně, jestli to bude v červnu, červenci či srpnu, ale bude to.

Ve vládním návrhu je odhad, že se může Komerční banka prodat za 35 až 45 miliard. Je to reálné?

To bych velmi nerad komentoval, před konečnými nabídkami investorů nemohu zaujmout žádné stanovisko.

Jaké další firmy se podle vás podaří státu letos prodat?

V nejbližších dnech se dokončí České Radiokomunikace a myslím, že je dotažitelný i Transgas a plynárenské distribuční společnosti.

Kdy budou předložené závazné nabídky na koupi Českých Radiokomunikací?

V nejbližších dnech. Proto by se teď o tom hovořilo poměrně obtížně.

POZOR NA "GEOPOLITICKÉ HRY"

Může prodej Transgasu ovlivnit fakt, že mu bude předcházet privatizace jeho obdoby, SPP, na Slovensku?

Takový ten pesimistický názor vůči Transgasu je, že když investoři půjdou nejprve do SPP, tak se tam vyčerpají finančně i lidsky a získají pocit, že už mají kontrolu nad tokem plynu a nepůjdou s takovou vehemencí do Transgasu. Další důležitou roli v úvahách hraje fakt, že tranzitních cest z Ruska do západní Evropy příliš není. Stačí se podívat na plynovou mapu Evropy. Je tam SPP a Transgas, což je hlavní cesta do Bavorska a Francie, pak máme Jamal, který vede přes Rusko, Bělorusko a Polsko a nemá ještě dostatečnou kapacitu, aby byl konkurencí, ale jednou ji mít bude. Pak je větev, která vede do Itálie a má odbočku na Švýcarsko, ale tam není kapacita dostatečná. V podstatě jsou tedy dvě cesty a bude záležet na tom, kde budou propojené. S tím bude souviset i zájem o tuzemské plynárenství.

Je reálné, aby se také letos stihl prodej elektrárenské společnosti ČEZ a distribučních společností?

Ne. Potíž je už v tom, že 15. února jsme měli vyhlásit vítěze výběrového řízení na poradce pro privatizaci, a dnes je březen a vítěze nemáme z formálněprávních důvodů.

Souhlasíte s tím, že podmínky privatizace elektroenergetiky favorizují francouzskou monopolní firmu Electricité de France?

Ne, já se domnívám, že se objeví ještě minimálně jeden investor, který bude schopen pokrýt vše, tedy jak provozování jaderných, tak i klasických elektráren. Máme o tom signály.

Kteří investoři budou stát proti Electricité de France?

To bych nerad říkal, protože ta informace je neoficiální. Electricité de France se k tomu přihlásilo a ti ostatní se ještě nevyjádřili zcela jasně.

Takže obava, že se nepodaří zorganizovat tendr kvůli malému počtu zájemců, je neralistická?

Myslím, že je neralistická. Ale za těchto okolností budou v tendru pravděpodobně jen dvě až tři firmy nebo konsorcia.

Jaké jsou důvody, že se svými koncepcemi privatizace ČEZ a Transgasu uspěl ministr Grégr a nikoliv Váš ministr?

To si nedokáži rozebrat, ale zřejmě ministr Grégr měl lepší argumenty, kterými přesvědčil na vládě ministry.

Nejnovější články