Nechválí tě? Pochval se sám!

16.11.2004 | Mé články | Autor: Jan Mládek

V 15. čísle Táborska provedl stávající senátor za okres Tábor a část Písecka Pavel Eybert (ODS) politické školení voličů. Bylo poměrně dlouhé, ale dá se dobře shrnout do dvou tezí.

V 15. čísle Táborska provedl stávající senátor za okres Tábor a část Písecka Pavel Eybert (ODS) politické školení voličů. Bylo poměrně dlouhé, ale dá se dobře shrnout do dvou tezí.

Teze první: Nezávislý kandidát na kandidátce politické strany je podezřelá a špatná věc. Teze druhá: Jsem nejlepší senátor a starosta široko daleko.
Je nepochybně právem každé politické strany vybrat si kandidáta na senátora, jakého chce. Bude-li to straník, který má jednoznačnou podporu členů té které strany a dodržuje stranickou disciplínu anebo nezávislý kandidát, který je široce populární mezi voliči, ale již se necítí ničím vázán, je-li zvolen do Senátu či někam jinam.
Obě řešení mají své výhody a nevýhody. Členové a sekretariáty všech stran by chtěly spíše straníky, volič si žádá nezávislé,. A když mu politické strany reálně nezabrání v jejich zvolení (sněmovna Parlamentu ČR a její 5-ti procentní celostátní minimum), tak je zvolí. Příkladem budiž poslední senátní volby.
Za těchto okolností nezávislý kandidát na kandidátce politické strany nemusí být zas tak špatným kompromisem, neboť to, že je senátor zvolen za nějakou stranu jako nezávislý, zakládá jeho morální povinnost podporovat stranu, která jej nominovala alespoň v hlavních bodech svého programu, byť ne v každé jednotlivosti. Můře tak sehrávat úlohu určitého korektora stranické politiky.
Pan senátor Eybert to však vidí jinak. Jediným dobrým kandidátem na senátora je člen ODS, protože jen mezi straníky je vybrán ten skutečně nejlepší, tedy ve vší skromnosti on. Kdyby pana senátora někdy postihla sebereflexe, mohl by se zamyslet, do jaké míry je organizační fungování ODS podobné organizačnímu fungování KSČ v letech osmdesátých. Téměř shodné rysy: demokratický centralismus, nomenklatura, stranická disciplína, nechuť k nestraníkům ve veřejných či volených funkcích a v neposlední řadě i přesvědčení o existenci jediné pravdy.
Je nutné ovšem vidět také rozdíly. Ideologie je jiná: namísto minimálně reformovaného socialismu je vzýván liberální kapitalizmus, ačkoliv vše naštěstí probíhá ve svobodné společnosti, kde se čas od času konají svobodné volby. Je ale třeba také dodat, že převzetí nomenklaturního systému KSČ při změně ideologie poskytuje ODS celou řadu výhod. Nomenklaturní kádr ODS má nalinkovanou cestu a celkem velkou šanci, že se dopracuje k nějaké významné funkci. Je-li přijato rozhodnutí, díky stranické disciplíně je velmi často dotaženo k úspěšnému završení.
Jedno je však třeba jasně odmítnout. Toto není jediný možný model fungování politické strany. Neexistuje jediný patent na rozum, jak hřímá senátor Eybert. A stranická knížka není žádnou zárukou kvality.
Musím přiznat, že mám něco podobného na svých webových stránkách (www.jmladek.cz). Tam je to ovšem humor, pan starosta a senátor to myslí smrtelné vážně. Všemu rozumí, vše zajistí a špatné zákony odhaluje předem. Škoda jen, že se mu to nepovedlo v případě zákona o DPH v pasáži o obcích. Stejně jako ostatní starostové si přišel stěžovat, až když byl zákon přijat. Podobně je to s jeho bojem proti zadlužování státu. Obecně je proti, ale naslibovat desítky milionů či občas i miliardy mu nedělá problém. Asi ví, že nebude muset při vyrovnaném rozpočtu, který slibuje jeho strana, tyto sliby plnit.
Jsem pevně přesvědčen, že volič nedá na podobná "školení mužstva" a vybere pro okres Tábor a část Písecka toho nejlepšího senátora bez ohledu na to, zda je straník, nezávislý, či nezávislý na kandidátce politické strany. Zdá se, že již přišel čas změny . . .

Nejnovější články