Otázky čtenářů Myslivosti na ministra zemědělství

15.3.2006 | Rozhovory | Autor: Myslivost

Bude MZe podporovat chov a péči o ohro­žené druhy zvěře jako jsou tetřev, tetřívek, ko­roptev Ano. V záměrech Ministerstva zemědělství je i pro rok 2006 podpora ohrožených a vzácných druhů zvěře jakými jsou např. tetřevovití, koroptev polní, bí1á...

Po vcelku vstřícném a podpůrném projevu ministra zemědělství vůči myslivosti na III. sjezdu CMMJ se ozvalo více myslivců s dotazy, jak ře­šit určité problémy, které současnou myslivost trápí. Řadoví myslivci se logicky obracejí na státní správu myslivosti a žádají vysvětlení někte­rých rozhodnutí a objasnění postupů řešení. Proto jsme zkontaktovali ministra zemědělství Ing. Jana Mládka.a požádali ho za čtenáře Mysli­vosti o zodpovězení několika dotazů, které se v poslední době v redak­ci nashromáždily.

Bude MZe podporovat chov a péči o ohro­žené druhy zvěře jako jsou tetřev, tetřívek, ko­roptev?

Ano. V záměrech Ministerstva zemědělství je i pro rok 2006 podpora ohrožených a vzácných druhů zvěře jakými jsou např. tetřevovití, koroptev polní, bí1á jelení zvěř nebo koza bezoárová. Tato podpora je realizována prostřednictvím finanč­ních příspěvků na hospodaření v lesích. Při po­skytování příspěvků u drobné zvěře bude výhle­dově stále více dáván důraz na úpravu biotopů před vlastním příspěvkem na nákup zvěře.

Jak dále s podporou a tvorbou chovatel­ských oblastí zvěře?

Ministerstvo zemědělství považuje zřizování oblastí chovu zvěře za velice prospěšné pro usměrňování chovu takových druhů zvěře, které svými životními nároky vyžadují větší územní cel­ky, než je honitba. Přitom nemusí jít jen o prosa­zování chovatelských zásad v populaci zvěře, ale také o regulování počtu daného druhu zvěře ve vztahu k únosnosti prostředí. Principy zřizování oblastí chovu zvěře jsou dány zákonem o mysli­vosti a zaleží jen na iniciativě držitelů honiteb, jak chtějí k obhospodařování populace zvěře přistou­pit. Z úřední činnosti mi nejsou známy překážky, které by omezovaly tuto iniciativu držitelů honiteb.

Jaké je stanovisko MZe ke kampani za návrat velkých šelem (medvěd, vlk, rys)? Jak se budou hradit případné škody? Kdo a jak bude určovat možné areály vhodného výskytu velkých druhů šelem?

Několik jednání, která dosud proběhla k pro­blematice rozšíření výskytu velkých šelem, nepo­važuji za kampaň. Pokud se týká předchozího vy­pouštění rysů a následné vymezování jejich životních územních areálů v oblastech s vysokou civilizační zátěží, které proběhlo v minulosti bez řádného projednání a vyslechnutí názorů těch, kterých se nastalé změny přírodní reality týkají, to je obyvatelů obcí, hospodářů v krajině a myslivců, považuji za nesystémové řešení. Otázku náhrad případných škod řeší zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybra­nými zvláště chráněnými živočichy.

Jak bude MZe ve spolupráci se Státní vete­rinární správou přistupovat k problematice la­ických prohlížitelů zvěřiny na úrovni MS, jak bude probíhat školení a případná kontrola činnosti proškolených prohlížitelů?

Ministerstvo zemědělství České republiky pod­poruje využití možnosti proškolení praktických myslivců k provádění zdravotních a hygienických prohlídek ulovené zvěře a za tímto účelem vstou­pilo do společných jednání se Státní veterinární správou a Veterinární a farmaceutickou univerzi­tou v Brně. Spolu se Středoevropským institutem ekologie zvěře Wien-Brno-Nitra jsme iniciovali vznik těchto školení a směřovali ho tak, aby se první školení konala již v průběhu roku 2006.

Jaká bude podpora pro pořádání chova­telských přehlídek trofejí, lze apelovat na po­věřené obce, aby důsledně kontrolovaly úro­veň chovu a lovu formou chovatelských přehlídek?

Konání chovatelských přehlídek orgány státní správy myslivosti za účelem hodnocení kvality cho­vané zvěře je již zakotveno v zákoně o myslivosti. Pořádání těchto přehlídek může být ze strany orgá­nů státní správy svěřeno mysliveckým organizacím. Ministerstvo zemědělství se samo ve své působ­nosti zaměřuje na periodické celostátní přehlídky, jako byla v minulém roce myslivecká výstava Natu­ra Viva 2005, jejímž pořádáním pověřilo Českomo­ravskou mysliveckou jednotu. Obdobným způso­bem, ale ve své územní působnosti, mohou postupovat při vyhodnocování kvality chované zvě­ře orgány státní správy myslivosti na všech svých úrovních. Pro podporu uskutečňování takovýchto přehlídek chovu zvěře poskytuje naše ministerstvo pravidelně finanční příspěvky spolupracujícím ne­vládním neziskovým mysliveckým občanským sdružením v rámci podpory jejich celospolečensky prospěšné činnosti. Ministerstvo zemědělství však není oprávněno jednotlivým orgánům státní správy pořádání chovatelských přehlídek nařizovat.

Ústavní soud svým nálezem v roce 2000 umožnil právnickým osobám, v jejichž prospěch bylo zřízeno právo trvalého užívání pozemku a požádali do 30. 6. 2001 stát o změnu tohoto práva na vlastnictví, aby již toto vlastnictví vzniklo dnem 1. 7. 2001. Katastrální úřad ani Úřad pro zastupování státu ve věcech majetko­vých nemá pokyn MF, a tudíž nelze nálezu Ústavního soudu vyhovět. Protože se tento pro­blém týká i ostatních občanských sdružení, lze předpokládat, že MZe pomůže tento problém vyřešit?

Z vyjádření Ministerstva financí v této věci, které si MZe v minulém roce vyžádalo, vyplývá, že MF nevydalo žádný písemný pokyn Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových k postupu při posuzování požadavků bývalých trvalých uživatelů, resp. osob, které uplatňují vlastnické prá­vo k předmětným pozemkům na základě právních účinků nálezu Ústavního soudu č. 248/2004 Sb., na který v dotazu poukazujete. Následkem zrušení zrušovacích ustanovení části druhé (čl. II) zákona Č. 229/2001 Sb. nemohlo dojít k vytvoře­ní nové právní úpravy tím, že by "ožila" již dříve platně zrušená ustanovení Občanského zákoní­ku. Právní účinky "oživených" ustanovení by byly nulové, protože právní vztahy, které jejich aplika­ci podmiňovaly, již neexistují. Vztahy trvalého uží­vání dnem 30. 6. 2001 totiž ze zákona definitivně zanikly a úpravu právního režimu těchto zanik­lých vztahů trvalého užívání v návaznosti na obecný právní režim zákona č. 219/2000 Sb. za­jistil právě zákon č. 229/2001 Sb., v čl. IV, jehož se však nález Ústavního soudu nedotkl. Konečně za zásadní důvod reálného vyloučení dopadů ci­tovaného nálezu považuji ustanovení § 71 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, pod­le něhož právní vztahy vzniklé před zrušením právního předpisu zůstávají nedotčeny.

Ze zákona o myslivosti stát podporuje vy­brané činnosti mysliveckého hospodaření, avšak převodem finančních prostředků z MZe na krajské úřady v roce 2005 nebylo převážné většině žádostí vyhověno. Je naděje, že se systém v letošním roce změní?

Ministerstvo zemědělství bude v roce 2006 opět poskytovat finanční příspěvky na titul „G“ vybrané činnosti mysliveckého hospodaření a „K" chov a výcvik národních plemen loveckých psů v souladu se „Závaznými pravidly poskyto­váni finančních příspěvků na hospodaření v le­sích v roce 2006 a způsobu kontroly jejich vyu­žití", která jsou uvedena v Příloze č. 10 k zákonu Č. 543/2005 Sb. o státním rozpočtu České re­publiky na rok 2006. V současné době je tato záležitost projednávána se zástupci krajů s tím, aby se krajské úřady opět staly kontaktním mís­tem pro příjem žádostí, nicméně finanční krytí bude prováděno z rozpočtu Ministerstva země­dělství.

Systém pravidel je ale tak složitý a zdlou­havý, že řadu žadatelů odradí. Dal by se zjed­nodušit? Jedná se zejména o systém dotací na budování umělých nor, výsadbu zeleně, vznik biopásů a remízků. Bude MZe nápomoc­no při projednávání takovýchto aktivit?

Systém pravidel pro myslivost je standardní ja­ko u jiných činností, např. jako u lesního hospo­dářství. Aby bylo možno poskytnout finanční pro­středky přímo konečnému příjemci, je třeba uvádět podkladové údaje, které by tohoto příjem­ce přesně identifikovaly. Také pro posouzení účelnosti vynakládaných prostředků je potřeba ze strany žadatele zpracovat záměr či projekt nebo doložit svoji žádost příslušnými doklady nebo oprávněními.

V případě, že ze strany Českomoravské mys­livecké jednoty budou předloženy návrhy jak celýsystém administrativně zjednodušit, jsou odborné útvary Ministerstva zemědělství připraveny spolu­pracovat.

Ohrazováním honebních pozemků v honit­bě pro pastevní účely dochází k zabraňování vstupu zvěře na pozemky, jejímu neustálému rušení a snižování úživnosti honitby (např. MS Jílové, okr. Praha-západ). Je možno zabránit tomuto stavu cestou státní správy myslivosti?

Zákon o myslivosti jednoznačně stanoví, že každý, kdo se svou činností vstupuje do přírody, si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a k po­škozování jejích životních podmínek. Také vlastní­kům, popřípadě nájemcům honebního pozemku ukládá činit přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž nesmí být zvěř zraňo­vána. V případě, že bude prokázáno, že použité oplocení zvěř zraňuje, lze tuto skutečnost posu­zovat jako porušení povinnosti, při níž dochází ke zbytečnému ohrožování nebo poškozování zvěře a následně takové chování řešit ze strany státní správy myslivosti jako přestupek a sankcionovat jej.

Vlastní problematikou oplocování pastevních areálů se však žádný právní předpis nezabývá. Rozhodnutí o využití zemědělských pozemků pro takovýto způsob jejich obhospodařování je zále­žitostí každého vlastníka, popřípadě nájemce těchto pozemků. Sníženou kvalitu přírodních pod­mínek honitby pro zvěř vlivem oplocení pastev­ních areálů je možno také promítnout do finanční­ho ohodnocení nájemného z honitby nebo stanovení náhrady za přičlenění honebních po­zemků k honitbě, pokud se bude jednat o její pro­nájem, resp. přičlenění honebních pozemků. Oplocování pastevních pozemků je nutno pova­žovat za legitimní opatření chovatelů proto, aby jednak ochránili svůj majetek a jednak, aby za­bránili negativnímu působení svého majetku na okolí, tzn., aby zabránili vzniku škod nebo vzniku nepříznivé veterinární situace.

V poslední době se zvláště v okolí velkých měst množí nové vilové čtvrti a domky, dochá­zí tak ke snižování výměry honební plochy. Jak je to s ochranou zemědělské půdy, může MZe nějakým účinným způsobem chránit ho­nební plochy před rozšiřující se výstavbou?

Ze širšího společenského pohledu nelze no­vou stavební výstavbu rozhodně označovat za nežádoucí činnost. V konkrétních případech mají držitelé nebo i uživatelé honiteb možnost účastnit se správních řízení o územním plánu obce, případně územním plánu velkého územ­ního celku, kde se mohou, v případě, že se cítí být dotčeni na svých právech nebo povinnos­tech, dožadovat postavení účastníka řízení. Územní plán obce je základní koncepční doku­ment řízení územního rozvoje obce. Při těchto řízeních lze uplatnit připomínky i ve vztahu k ochraně zvěře. Obecně ochranu zemědělské půdy a působnost orgánů státní správy upravu­je zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zeměděl­ského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, kde působnost orgánů státní správy je svěřena rezortu životního prostředí. Ve vzta­hu k ochraně pozemků určených k plnění funk­cí lesa je pak jejich ochrana dána zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplně­ní některých zákonů (lesní zákon), ve znění předpisů pozdějších. Podle tohoto zákona or­gány státní správy lesů rozhodují o omezení nebo případně odnětí pozemků určených k pl­nění funkcí lesa pro jiné využití jako jsou napří­klad výstavby, těžby nerostů, ale i nové stavby pro rekreaci.

V Myslivosti 1/2006 byl uveřejněn chronolo­gický přehled až nepochopitelně protichůd­ných rozhodnutí státní správy a soudů týkají­cích se jedné z honiteb na Příbramsku. Jak hodlá MZe vyřešit dlouho se vlekoucí spory o honitby, jako jsou například Mokrovrata (okr. Příbram), Ploskovice (okr. Litoměřice) a další?

Velice si vážím zájmu členů ČMMJ ve věci sledování výsledků správních řízení vedených státní správou o uvádění honiteb do souladu s no­vou právní úpravou. Konkrétní případy je však nutno řešit standardní cestou, tj. prostřednictvím správního řízení vždy na základě objektivně zjiš­těného stavu věci. Citované soudní rozsudky se týkají jiných konkrétních případů než kauzy Mok­rovrat nebo Ploskovic a nelze z nich vytrhávat jednotlivé věty bez kontextu k podkladům, na je­jichž základě byly tyto rozsudky přijaty. Při řešení sporů o honitby Mokrovraty a Ploskovice bude Ministerstvo zemědělství postupovat na základě písemných podkladů v souladu se zákonem o myslivosti a správním řádem.

Nejnovější články