Rozhovor s Janem Mládkem

9.1.2006 | Rozhovory | Autor: Jan Pokorný, Hana Hikelová

Pane ministře, ve čtvrtek má dozorčí rada České konsolidační agentury rozhodnout o převodu dluhů potravinářské firmy Setuza u České konsolidační agentury na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Stát by tak mohl znovu získat vliv v Setuze....

Pane ministře, ve čtvrtek má dozorčí rada České konsolidační agentury rozhodnout o převodu dluhů potravinářské firmy Setuza u České konsolidační agentury na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Stát by tak mohl znovu získat vliv v Setuze. Proč o něj tolik usiluje?

O něj usiluje, usiluje proto, že je to důležitá firma, která mimo jiné se zabývá zpracováním meřa, čili paliva, které se používá, přimíchává se do nafty a používá se pro pohon motorových vozidel. No, a také proto, že tady je, byla v minulosti snaha ten stát jakýmsi způsobem podvést. Když už ponechám stranou tu zbytečně utajovanou, nebo utajovanou smlouvu převodu akcií, tak už samotná snaha jaksi neuznávat pohledávku státu vůči Setuze a jako protiplnění dávat Nemethovu pohledávku, tak to považuji za, v podstatě za pokus o podvod.

Můžete nějak stručně posluchačům objasnit, co to byla ta Nemethova pohledávka?

Ano, pan doktor Nemeth vymyslel pro IPB jaksi podvodné schéma, jak obelstít bankovní dozor České národní banky. Spočívá to ve zjednodušení zhruba v tom, že se ty aktiva banky, například té IPB, pro kterou to mělo sloužit, vyvedou na nějaké teplé ostrovy do Karibiku nejlépe, a pak se nějakou dobu předstírá, že mají hodnotu, i když už žádnou hodnotu nemají. Takže to bylo schéma pana Nemetha a pan Nemeth si za to účtoval nehorázné peníze vůči IPB, později vůči ČSOB a vůči konsolidační bance, jejíž následníkem je Česká konsolidační agentura.

Vy říkáte, že šlo o podvod, nicméně ta sporná pohledávka stále není soudně vyřešena. Čeká se stále na výsledek odvolacího řízení krajského soudu.

Ano, zatím pouze soud prvního stupně rozhodl, že to není legitimní pohledávka a ano, čeká se na odvolací soud.

Vy jste mluvil o tom, že stát by chtěl mít kontrolu nad produkcí biopaliv, pokud jde o Setuzu, ale kdyby chtěl mít opravdu kontrolu nad takovými palivy, proč potom privatizoval Unipetrol? Nabízí se možná logická otázka.

Tady jde o něco, o něco trochu jiného než v případě Unipetrolu. Tady je otázkou, aby zajistilo si jisté provázání pěstitelů řepky se zpracovateli řepky. Tam samozřejmě vedeme určitou diskusi. Někteří si myslí, že by ti prvovýrobci měli být propojeni s tím zpracovatelem. Já si myslím, že jediná věc, jak dosáhnout určitého zohlednění zájmů prvovýrobce je ponechat to ve státních rukou, protože oni by to nejspíš potom přeprodali, kdyby jim to stát eventuelně poskytl, ty majetkové podíly.

Přeprodali by ta biopaliva, myslíte?

Přeprodali by tu Setuzu pravděpodobně, jako se to stalo v mnoha jiných případech v minulosti.

Proč by měly být dluhy Setuzy u České konsolidační agentury převedeny právě na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond?

To je právě z tohoto důvodu, aby bylo zjištěno, jak jste propojeni na ty prvovýrobce, protože PRGLF je ta instituce, která s těmi zemědělci pracuje.

PGRLF, tedy Pozemkový podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, je akciovou společností, poskytuje státní podporu dalším podnikatelským subjektům v zemědělství. Podle nejnovějšího nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu, který má Radiožurnál k dispozici, vznikl tento fond před třinácti lety, aniž by jeho založení mělo oporu v právních předpisech. Víte to?

Samozřejmě, samozřejmě že to vím. Je třeba k tomu dodat i tu politickou historku, která za tím byla. Tehdejší ministr zemědělství, pan Josef Lux chtěl založit státní fond. Tehdejší premiér Václav Klaus mu toto odmítl a pan ministr Lux to založil jako akciovou společnost. Čili ten PGRLF má ve svém, ve svém vzniku založený určitý rozpor, protože fungovat jako státní fond, poskytovat podporu zemědělcům a zároveň je to formálně akciová společnost založená za účelem ziskovým. Čili ano, tam je potíž.

Ale o tom problému se ví...

A je to potíž, anebo nesoulad s právním řádem?

Já myslím, jestli nesoulad s právním řádem. Je to minimálně obcházet úmyslu zákonodárce, protože zákonodárce, když umožnil zakládat akciové společnosti, tak jistě neměl v úmyslu, že by ty akciové společnosti působily jako státní fond, protože státní fond má jediný úkol. Státní fond má podporovat některé činnosti, o kterých stát posoudí, že jsou podporyhodné, a není jeho úkolem maximalizovat zisk, kdežto akciová společnost se zakládá za účelem ziskovým.

Jak je možné, že tenhle problém přetrvává přes všechny ministry zemědělství od dob Josefa Luxe, pane ministře zemědělství Mládku?

No, on přetrvává proto, že dlouhou dobu vůbec nebyl identifikován jako problém, protože převládalo takové to, řekl bych, takový ten pohled, že jestliže to funguje, tak není třeba řešit ty problémy tam uvnitř skryté, že není důležité, jaká je právní forma, hlavně, že to funguje. Ta věc se vyostřila hlavně po tom, co byla, co byl onen zpochybňovaný prodej akcií Setuzy, o kterém vláda nevěděla, protože nebyla informována. To, že nemusela být informována, alespoň z formálně-právního hlediska, bylo způsobeno tím, že je to založeno jako akciová společnost. Takže to jaksi vytáhlo ten PGRLF na světlo světa. No, a já s tím mám teďko také potíž, protože pracovníci vymysleli několik variant, co by se s tím dalo dělat, například zrušit to jako akciovou společnost a udělat z toho skutečně ten státní fond a nepředstírat, že je to něco jiného, ale to všechno vyžaduje zákon. A zákony do voleb nestihneme. Já myslím, že přilepovat tuto věc jako rychlý pozměňovací návrh k nějakému úplně jinému zákonu by bylo nezodpovědné, protože...

A nebylo by to poprvé zase na druhou stranu.

Nebylo by to poprvé. Ono občas se to dělá, ale v tomto případě je to poměrně složitá záležitost, protože stále poskytuje nějaké podpory, ten PGRLF, vlastní to nějaká aktiva, tak je třeba zajistit, aby to bylo provedeno bez chyb, ta případná transformace.

Nicméně jak tedy naložíte s tím kontrolním závěrem Nejvyššího kontrolního úřadu, který už minimálně podruhé upozorňuje na nesoulad se zákonem právě kvůli zákonu o rozpočtových pravidlech, který je podle NKÚ narušován?

No, to dám návrh do vlády, kde se snažíme vypořádat se všemi ostatními návrhy, námitkami NKÚ, kromě této námitky neshody právní formy, tam ten úkol posunujeme na září, protože smysluplně to může řešit pouze ministr, který bude po volbách a bude mít mandát a prostě bude schopen předložit ten zákon do sněmovny a vlastně ona to projedná.

Tím jako byste naznačoval, že Jan Mládek po volbách ministrem nebude.

To je jiná věc, která je otevřená samozřejmě.

Po nástupu do funkce jste si jako jednu z priorit dal vyřešit problémy Pozemkovému fondu. Došlo k personálním změnám, zaznamenali jsme několik trestních oznámení. Co jste udělal, pane ministře, pro to, aby spekulanti nemohli získat pozemky v Uhříněvsi, o nichž se svého času tak hodně mluvilo?

No, tak tam jsme dělali několik věcí. Jednak v podstatě všechny ty převody, které byly provedeny v onom zvláštním režimu, napadl jsem Pozemkový fond u soudu. Dále jsme udělali to, že jsme převedli právo hospodaření k těm pozemkům aspoň zčásti na jeden z těch zemědělských ústavů, který je právě v té Uhříněvsi. A dali jsme tím signál, že si myslíme, že by ty pozemky měly patřit Výzkumnému ústavu. A dále já třeba považuju za velmi důležité, sněmovna vyměnila celé prezidium a tento týden pravděpodobně jmenuje novou předsedkyni Pozemkového fondu, paní Böhmovou.

Takže je to jediná kandidátka, která přichází v úvahu?

Těch kandidátů bylo víc, ale v této chvíli je to paní Böhmová. Myslím si, že je to dobrá volba, protože paní Böhmová není v této oblasti nováčkem. Jedenáct let byla ředitelkou odboru restitucí a privatizace na ministerstvu pro privatizaci pár let a potom hlavně na ministerstvu financí.

Jako šéfová majetkoprávního odboru.

Ano.

Pane ministře, jak byste si přál, aby bylo naloženo s tím signálem, který, jak jste říkal, jste vyslali směrem k Výzkumnému ústavu v Uhříněvsi?

No, prostě že máme, jak jsem říkal, že máme vůli řešit ty věci, včetně oněch převodů. Jiná věc je, že tady ta hlavní kompetence je teď už v rukách, v rukách soudu.

Představoval jste si při nástupu do funkce, kterou jste přijímal právě v době vrcholící kauzy kolem Pozemkového fondu, že budete muset řešit právě takovéhle kauzy a takovéhle, řekněme, personální, koncepční a systémové záležitosti, anebo spíš že budete ministrem, který se bude starat o to, aby zemědělci měli dost peněz a hlavně ty peníze, na které mají nárok?

No, ale to jsem samozřejmě předpokládal, protože tyto problémy se vlekly už delší dobu. A když jsem přijal tuto nabídku, tak jsem samozřejmě věděl o těch základních problémech.

Nejste nevýznamným členem České strany sociálně demokratické. Jak je možné, že takový stav nastal i za ministrování vašich lidí?

No, já jsem tedy řadový člen sociální demokracie a byl jsem poslancem. Tam samozřejmě ta věc je složitá a pokud jde o nějakou tu zodpovědnost za ty, za ty, za ten neblahý vývoj, ta potíž je v tom, že ono na spáchání těch věcí se podle všeho podílela jenom malá skupina jak v prezidiu, tak i ve výkonném výboru, ale byla to skupina poměrně velmi agresivní. A u těch ostatních lidí je tam problém zodpovědnosti, co, jestli se postavit tomu obrovskému tlaku, který samozřejmě takovéto skupiny dovedou vyvinout a riskovat tím svoji pozici, anebo spoléhat na skupinovou zodpovědnost, či nezodpovědnost. Tam jedna z věcí, kterou bude nutné nějakým způsobem do budoucna řešit v tom fondu, že jestliže výkonný výbor má deset lidí, tak mám pocit, že ti lidé necítí dostatečnou zodpovědnost za ty svý, za ten svůj jeden hlas.

Na konci loňského roku zbývalo, pane ministře, vyřešit pozemkové restituční nároky zhruba za jedna celá osm desetin miliardy korun. Můžete dnes dát restituentům nějakou jasnou zprávu, jak se stát vypořádá tady s tím zbytkem?

No, jasnou zprávu. Je to o něco složitější, protože nás poněkud zaskočil Ústavní soud. My jsme počítali, že Ústavní soud, a všechny jeho předchozí nálezy tomu odpovídaly, buď řekne: "Ano, prolamujeme restituční tečku pro všechny," anebo: "Potvrzujeme restituční tečku tak, jak ji sněmovna schválila." Ústavní soud rozhodl něco mezi tím. Rozhodl, že restituční tečka se prolamuje pouze pro původní restituenty, nebo jejich dědice, což musím říct, že cítím, že je, jak bych to řekl, morálně správné rozhodnutí, leč poněkud neočekávané.

Nicméně se mu...
Co to znamená v praxi? Nebo co to může znamenat v praxi?

No, co to může znamenat v praxi? No, v praxi to znamená určitou nejistotu, protože my teď řešíme fond, Pozemkový fond především řeší otázku, kdo vlastně tedy bude mít nárok na to další pokračování, co se stane v případě, kdo je nositelem jaksi toho nároku, jestli bude také ten restituent, který sice prodal svůj nárok a teď ho honem koupí zpátky. My si myslíme, že ne, ale může o tom být ještě poměrně složitá diskuse.

Jak dlouho ta složitá diskuse může trvat? Kdy tedy řeknete tu jasnou zprávu restituentům?

No, tak jasnou zprávu, především jaksi ať my, nebo Pozemkový fond nemáme plnou kompetenci říct jasnou zprávu restituentům. Ten fond začne konat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a pokud se to někomu nebude líbit, tak to napadne u soudu a soud potom rozhodne.

Jak by chtěl ministr zemědělství Jan Mládek při odhlédnutí od všech vlivů a konotací, které tahle kauza má, aby ta jasná zpráva zněla?

No, jasná zpráva by měla znít, tedy já respektuji to, že Ústavní soud rozhodl, že preferuje původní restituenty, aby tedy původní restituenti, kteří tedy v tuto chvíli drží restituční nároky, aby měli nárok na prolomení té restituční tečky, i když musím říci, že už mi chodí dopisy, že je to velmi složité, protože jsou tam případy, že restituent, řekněme, ve městě A si chtěl koupit, přímý restituent, pozemek ve městě B. Tam mu řekli na tom fondu, že to udělat přímo nemůže, protože jeho restituční nároky tam nelze uznat. Poradili mu, ať ty své restituční nároky prodá a koupí si restituční nároky v městě B. A on když to nestihl do konce roku, tak spadl do kategorie spekulantů. Budeme se snažit nějak to řešit v rámci zákona exekutivně, ale budou tam i takovéhle případy. Bohužel musím říci, že považuji za velmi špatné, jak ten systém byl odstartován, protože celá ta potíž přece spočívá v tom, že v roce devadesát jedna byl zákon, který byl postaven, řekněme, na morálním principu, že co bylo ukradeno, musí být vráceno, respektive v tomto případě když byl někomu sebrán pozemek a nelze mu fyzicky vrátit ten původní, je mu třeba dát jiný. A tak to podle mého názoru mělo zůstat. Bohužel v roce devadesát tři na návrh poslance Tlustého sněmovna schválila obchodování s těmi restitučními nároky a zavedla tam tržní prvek, nebo chcete-li prvek spekulace. A to jsou dvě věci, které by se neměly míchat, protože jak se ukazuje, to míchání vede jako k tomu, že skoro nikdo není spokojen v té věci.

Pane ministře, já se ještě jednou otázkou vrátím k Setuze. Dovedete srozumitelně vysvětlit, co má podnikatel Tomáš Pitr společného se Setuzou, když v žádných statutárních ani jiných orgánech této firmy jeho jméno nefiguruje?

No, to je dobrá, dobrá otázka. Já jsem také mnohokrát říkal, že my jednáme s panem Zouharem, který tam figuruje, v tom...

Jako Český olej.

...Českým oleji. Máme, domníváme se, že pravděpodobně nějakým způsobem je tam zaháčkovaný pan Pitr, protože pan Zouhar není takzvaný ultimate owner, to je takový ten úplně konečný vlastník, ale to já bezpečně nevím, jakým způsobem, kolik tam má pan Pitr. Pro nás je důležité, že tím jaksi, s kým máme jednat, je pan Zouhar. Jaký on...

Podle našich informací pan Pitr pouze spolupracuje jako odborný poradce pro Český olej právě.

Víte, tohle to já neřeším. Já slyším různé informace, jestli je pan Pitr skutečným majitelem, nebo spolumajitelem. Pro mě je důležité, že tam máme partnera jasně definovaného, ověřitelného v rejstříku firem, a to je pan Zouhar.

A s tím partnerem byste se chtěli dohodnout na něčem, tedy se společností Český olej? Pro posluchače bych rád zdůraznil, že Český olej je většinovým vlastníkem Setuzy. Vy jste dal svého času najevo, že když se nedohodnete s Českým olejem, může být na společnost Setuza uvalen konkurz. Setuza tvrdí, že pro takový krok není právní důvod. Podle vás je?

No, já myslím, že je, je právní důvod. Jestliže je majitel pohledávky za firmou a ta firma nechce splácet tu pohledávku, tak má možnost buď exekuce, nebo konkurzu.

Při nástupu do funkce jste, pane ministře, řekl, že zvažujete podat trestní oznámení jak kvůli kauze Pozemkového fondu, o kterém jsme mluvili, tak právě kvůli té opční smlouvě, kterou podepsal bývalý ministr zemědělství Jaroslav Palas, a Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond přišel o více než třicet osm procent akcií ústecké Setuzy. Jak jste s podáním trestního oznámení daleko, co se týká právě této kauzy?

Tak on toto trestní oznámení podal generální ředitel a předseda představenstva právě onoho fondu PGRLF, pan Buchal s pomocí jejich právníků, protože...

Je pravda, že je na neznámého pachatele, i když ty podpisy pod tou smlouvou jsou jasné?

Ano...

Tedy podpisy pana Palase a pana Netolického, tehdejšího předsedy fondu?

Není žádný podpis pana Palase na těch smlouvách, protože za tu firmu, a to je opět ověřitelné v Obchodním rejstříku, vystupoval pan Netolický a i jiní lidé. Problém je v tom, že ono to není zdaleka tak jednoduché, jak to vypadá, protože ona je to jedna smlouva a dva dodatky a není tam jenom pan Netolický podepsán.

Hostem dnešního Radiofóra je ministr zemědělství Jan Mládek z České strany sociálně demokratické. Telefonní čísla 221552155 a 221552255 jsou i dnes určena pro šest vašich telefonických otázek. Zde Radiofórum, dnes s ministrem zemědělství Janem Mládkem a s vašimi telefonickými dotazy. Prosím o první. Dobrý podvečer, máte slovo.

Dobrý večer, Horák, Karlovy Vary. Já bych se chtěl zeptat pana ministra, když tam prostě jsou neustále takový ty problémy s těmi překupníky parcel a potom že to prodávají za stavební parcely, zemědělskou půdu, proč si stát neponechá, anebo neuzákoní jednu věc, která by to úplně vyřešila, a to je ta prodat to jako zemědělskou půdu a v případě, že to potom bude převedeno jako stavební, aby ten rozdíl ceny dostal stát? A je všechno vyřešeno.

Děkujeme za otázku.

Díky, na shle.

Hezký večer do Karlových Varů. Další dotaz prosím. Haló, máte slovo?

Haló?

Ano?

Tady je Holčík, Valašské Meziříčí. Já bych měl na pana ministra otázku. V roce devadesát dva měl řešit transformační zákon vypořádání majetkových podílů jejich vlastníkům. Jelikož nebyly zdroje, bylo odloženo o sedm let. Po sedmi letech jelikož zase nebyly zdroje, po tahanicích, parlament - Senát - prezident Havel a tak dál, prosazena novela, která řešila věc tak, že ty družstva přešly na akciové společnosti. Akciové společnosti v roce dva tisíce jedna vydaly neprodejné akcie a po šesti letech nám je nabízejí k odprodeji za cenu dvaceti procent jmenovité hodnoty. Zajímalo by mě, kam se podělo těch osmdesát procent a jestli to má znamenat vyvlastnění zbývajícího majetku. Co mají věřitelé teď dělat? Děkuji.

Děkujeme za otázku, na slyšenou. Další telefonát prosím. Dobrý podvečer, tady je Radiofórum. Připomínám, že dnes se ptáte ministra zemědělství Jana Mládka. Haló?

Dobrý den, Karel, Uherský Brod. Pane ministře, jak se stavíte k těmto souvislostem? Mluvil jste o nějakém propojení prvovýrobců zpracovatelského průmyslu. Jak se stavíte k tomu jako člen sociální demokracie, k tomu, co udělal všechno pro ty prvovýrobce váš předchůdce, pan Palas, v souvislosti s tím, co se bavíme ohledně Setuzy, a v souvislosti s tím, co udělal pro prvovýrobce, že jim prodal akcie Madety? Děkuji, na shle.

Na shledanou. Čtvrtá otázka. Haló?

Mlhoslav, Praha. Já se chci zeptat, co teda bude s tou Setuzou, když by přešla do konkurzu, protože je to velice důležitý podnik a bylo by teda trestuhodné, kdyby měla přijít do cizích rukou? Děkuji, na shledanou.

Hezký večer. Radiožurnál, Radiofórum, připomínám telefonní čísla 221552155 anebo 255 na konci. Haló, pátý dotaz? Jste ve...

Dobrý den.

Dobrý večer.

Dobrý večer, Mach u telefonu. Já jsem se chtěl zeptat, kdy už konečně udělá vláda majetkové přiznání, aby tady ty šaškárny aspoň trošinku skončily? Nechtěli byste začít od základů, jako je to jinde?

Děkujeme za dotaz. A šestý, poslední. Jste ve vysílání, prosím, máte slovo.

Dobrý večer, inženýr Dvořan. Já si myslím, že pan ministr dostal řadu nelehkých otázek, takže nezbývá, než mu v tom novém roce popřát, aby všechny ty úkoly, které před ním teďka vyvstaly do voleb, aby je dokázal zvládnout, protože mezi ekonomy, a já ekonom jsem, má velkou reputaci, děkuji.

Tak máme za sebou pět telefonických dotazů a jedno přání, pane ministře Jene Mládku. Pojďme tedy probrat, nebo chcete reagovat na to přání, to bude asi nejsnazší.

Tomu mohu akorát poděkovat, ano, děkuji velmi.

Začněme těmi pěti konkrétními dotazy. Pan Horák z Karlových Varů spíše možná navrhoval variantu, ne, že by se úplně ptal, že by pro stát možná bylo nejjednodušší, kdyby pokud prodá pozemky jako zemědělskou půdu, tak když budou převedeny na státní parcelu, tak by ten rozdíl inkasoval stát, finanční rozdíl.

No, to je velmi zajímavý a pěkný podnět. Bylo by to ideální a on vlastně také nepřímo upozornil na to, že důležitou roli ve všech těch spekulacích hrají města a obce, protože, upřímně řečeno, restituce skutečné zemědělské půdy, to není to, na čem se vydělává. Vydělává se na tom, že se něco zrestituuje jako zemědělská půda, rok, dva, tři, čtyři poté daná obec rozhodne, že tam bude stavět, a pak teprve je z toho výnosný obchod, a to by musely ovšem ty města spolupracovat. A otázkou je, jestli by v takovém případě ty města měnily ty plány takovým způsobem, jako to dělají dosud, protože aby spekulanti museli a mohli vydělat, tak potřebujou ty změny územního plánu. Nicméně i přes ty problémy, které tam vidím, je to nepochybně námět k zamyšlení. Ona ta jedna věc, jak řešit ty spekulace v té Uhříněvsi, bylo klasifikovat to jako veřejnou pomoc, což Evropská unie v některých případech dělá, a prostě ty pozemky jim sice nechat, ale požadovat, aby je doplatili do tržní ceny. Bohužel pak se to ukázalo jako poměrně dost právně neschůdné, tato cesta.

Jestli se nepletu, tak druhý posluchač, pan Holčík, zmiňoval především komplikace s transformačním zákonem, transformaci zemědělských družstev na akciové společnosti, kdy říkal, že v podstatě teď jsou nabízeny akcie asi za dvacet procent té hodnoty. Ptal se, kam zmizelo těch osmdesát procent, a naznačoval, že jde v podstatě o vyvlastňování. Co byste tedy doporučil těm majitelům těch podílů?

To je věc, která je od samého začátku špatně založená. Zákon o transformaci jednotných zemědělských družstev tehdy měl poměrně velké bojové hlasování. Výsledkem byl shnilý a nedokonalý kompromis, byly tady nerealistické sliby o tom, jak budou odškodněni. A samozřejmě je tam ještě ten problém, že u nás došlo k obrovskému odlivu lidí ze zemědělství, to je někdy devíti procent pracovní síly v tom období zlomu osmdesát devět na zhruba tři procenta, a což vedlo také k tomu, že řada těch lidí, kteří tam měli ty nároky, odešla ze zemědělství, nebo tam ani nebyla a pak samozřejmě výhodu získali ti, kteří byli na místě a kteří to transformovali, jak je tady popisováno. Já se obávám, že to je jedna z těch věcí, která už v této chvíli nemá žádné dobré řešení, a je tam maximálně možné debatovat o tom, jak zmírnit škody jednotlivých poškozených.

To znamená, že naznačujete, že se mají spokojit s tím, že je jim nabízena ta dvacetiprocentní cena za akcii, jinou možnost nemají?

No, je to teď velmi obtížné s tím cokoliv udělat.

Další posluchač, pan Karel z Uherského Brodu narážel na prodej akcií Madety a ptal se, co udělal pro prvovýrobce váš předchůdce, tedy ministr Palas?

Ano, byly tam skutečně, skutečně ty dva prodeje, jedna byla Madeta, kdy to předtím bylo slíbeno, slíbeno jednomu odbytovému družstvu z Tábora...

Právě prvovýrobcům.

...právě prvovýrobcům. Pan ministr tehdy argumentoval větším výnosem pro stát, nicméně chtěl bych říct, že prostě tento prodej proběhl a Madeta funguje a je tam celkem věrohodný a transparentní vlastník, který se nesnaží obelstít stát nejrůznějšími, nejrůznějšími triky a zápočty.

Nicméně se přikláníte k názoru posluchače, že stát toho pro ty prvovýrobce v té poslední době příliš neudělal.

Ono je to poměrně, poměrně obtížné. Tady ta hlavní potíž je v tom, že prvovýrobci byli v minulosti, nemám tím na mysli první republiku, organizováni do nejrůznějšího systému odbytových a nákupních družstev, a tak zvyšovali svoji ekonomickou sílu vůči těm odběratelům. Teď bohužel stojí jaksi poměrně rozbití prvovýrobci oproti jaksi velmi organizovaným a ekonomicky silným zpracovatelům, případně prodejním řetězcům, což je samozřejmě stav nežádoucí.

A byla by to cesta pro ty prvovýrobce, aby se zlepšila i jejich situace, řekněme, i v rámci politiky Evropské unie, aby byli silnější, že by se sdružovali zpátky do těch odbytových družstev?

Ano, to nepochybně ano, ale ono je lehčí to říci než udělat jako, protože ono to znamená jednu věc, která se nelehko dělá, a to je sladit ekonomické zájmy.

Další posluchač se ptal, co bude se Setuzou, pokud by skončila v konkurzu, případně v rukou někoho cizího.

Já si myslím, že takhle, není to samozřejmě preferované řešení. Preferované řešení je ona již zmíněná dohoda. Na druhé straně ani konkurzem svět nekončí. Pokud bude rozumný správce konkurzní podstaty, je naděje jak zachování výroby, tak i pracovních míst. Je to standardní postup.

Pane ministře, jaké by měly být základní parametry té uvažované dohody mezi státem a Českým olejem?
Měl by stát získat majoritu?

To by rozhodně měl, jinak bych ty parametry ještě nechal tomu vyjednávání.

Jak dlouho to vyjednávání bude pravděpodobně pokračovat podle vás? V jaké je teď fázi?

No, teď je pořád ve fázi počáteční.

Takže dlouho.

No, ono zase úplně dlouho nemůže pokračovat. Ono bude také záviset na, na rozhodnutí těch druhoinstančních soudů, protože my můžeme dělat nějaké kroky pouze ve směru konkurzu například, nebo jiným směrem, pouze když bude definitivně zřejmé, že ona Nemethova pohledávka není provázána s pohledávkou státu, či Setuzy.

Poslední dotaz, pan Mach se ptal, kdy vláda udělá majetková přiznání?

No, je to, má pravdu, je třeba se k tomu vrátit a překonat všechny ty problémy, který jsou různými zájmovými skupinami podhazovány tomuto úsilí.

Nicméně to bude pravděpodobně po případných dalších volbách. V tomto volebním období je to nestihnutelné.

To rozhodně. Prostě tam hlavní problém majetkových přiznání bylo to, že sociální demokracie na tohle to neměla koaliční partnery a měla v podstatě možnost buď mít majetková přiznání a explicitní, nebo implicitní koalici s KSČM, nebo nemít majetková přiznání a mít stávající koalici. Takže chápete, že to je volba mezi dvěma špatnými variantami.

Která ta z těch špatných variant byla vašemu srdci bližší? Mít majetková přiznání za cenu explicitní, nebo implicitní koalice s KSČM, anebo ta druhá?

Já myslím, že tato spekulace je teď zbytečná...

To byla otázka, pane ministře, to nebyla...

...zbytečná, co by bylo bližší. Teď je jiná otázka, že ona podobná volba bohužel se zdá, že nebude jenom otázkou minulosti, ale i budoucnosti června tohoto roku.

Hostem dnešního Radiofóra je ministr zemědělství Jan Mládek. Pane ministře, státní podnik Lesy České republiky, který loni podle výsledků zvedl hrubý zisk o sto dvacet procent, údajně by měl být brzy znovu bez generálního ředitele Lesů Vladimíra Blahuty. Je to pravda?

No, ta celá pravda je, celá pravda je taková, že tento podnik je v poměrně nepříjemné situaci, protože je pod velkým tlakem, aby byla změněna ta jeho politika, že on zadává zakázky na těžbu dřeva bez použití zákonného zadávání veřejných zakázek. Zdá se, že toto se nelíbí Evropské komisi a také je podnět ÚHOSu, antimonopolního úřadu, který vede pan Pecina. A mám znepokojující signály, že tento úřad změní názor na tuto věc. Čili bude nutné dělat jinou politiku, do budoucna zadávat zakázky Lesů České republiky podle zákona o zadávání veřejných zakázek. A nejsem si jist, jestli je to možné při stávajícím personálním obsazení, ale chtěl bych říci, že zatím rozhodnuto není nic, protože já potřebuji mít další vstupy, zejména co se týče rozhodnutí antimonopolního úřadu.

Chcete se vyjádřit ke spekulacím, že by Vladimíra Blahutu měl ve funkci nahradit Vít Zgarba, šéf soukromé lesnické firmy Foresta SG? Dodávám, že není příbuzný vašeho předchůdce Petra Zgarby.

To bych se nerad vyjadřoval k těmto spekulacím.

Hostem dnešního Radiofóra byl ministr zemědělství Jan Mládek. Ani jsme se vás neptali, jakou očekáváte letos úrodu, v roce dva tisíce šest?

Já myslím, že dobrou.

Tak dobrý večer, na slyšenou. Od mikrofonu přejí dobrý poslech dalších programů Českého rozhlasu 1 Jan Pokorný.

Nejnovější články