Rozhovor

12.11.1996 | Rozhovory | Autor: Ekonom

Odrážejí výsledky ankety reálně stav, problémy a postoje českého průmyslu? Myslím, že ano. Anketa je výpovědí o jádru českého průmyslu, o té jeho podstatné části, která prošla a prochází transformací. Je to výpověď o strojírenských, hutnických...

Odrážejí výsledky ankety reálně stav, problémy a postoje českého průmyslu?

Myslím, že ano. Anketa je výpovědí o jádru českého průmyslu, o té jeho podstatné části, která prošla a prochází transformací. Je to výpověď o strojírenských, hutnických, elektronických a dalších podnicích, které tvoří substanci české ekonomiky – ať se nám to líbí nebo nelíbí. Druhá věc je, že v ní nejsou více zastoupeny nové podniky. Ty, které nejsou členy Svazu průmyslu a dopravy ČR, jím nebyly osloveny k účasti na anketě. Tady by určité zkreslení bylo možné, ale domnívám se, že nikoli významné.

Možnost účastnit se ankety byla nečlenům svazu průmyslu a dopravy ČR dána její publikací v Ekonomu a využito jí bylo. Určitá možnost zkreslení je dána trochu jinou skutečností – malou účastí malých podniků.

To je určitě pravda, protože mezi těmito malými podniky jsou ty, které rostou, prosperují, nepociťují žádné problémy. Ale na druhou stranu bych chtěl zpochybnit tu často opakovanou filozofii, že co je malé je krásné a všeobecně žádoucí a je to motor růstu. Pikantní je, že nedávno ji zpochybnil i pan premiér. Jenže nejde o to, abychom měli malé nebo velké podniky. Potřebujeme adekvátní, velikostní, prožnou strukturu podniků. Potřebujeme podniky velké, které dosahují úspor z rozsahu činnosti, které snáze pronikají na zahraniční trhy a zároveň podniky malé, které je doplňují.

Podniky si stěžují na finanční situaci, jmenovitě na problémy s opatřováním úvěru od českých bank. Poslední opatření České národní banky tuto situaci ještě ztíží. Bude únosná?

České podniky jsou závislejší na bankovním úvěru více než podniky v Polsku, Maďarsku, na Západě. Nemají v podstatě jiné možnosti než bankovní úvěr. Je známo, že vlastní prostředky jim byly odebrány kdysi dávno v době normalizace.
Současná finanční situace podniků je základní problém české ekonomiky. V něm se koncentruje všechno. Zejména ovšem pokrytectví vlády, která předstírá, že má nějaký liberálně konzervativní model. Ve skutečnosti tu existuje korporativní systém, kdy většina občanů české republiky a malých podniků pomáhá udržet systém čtyř velkých českých bank. Tento systém v podstatě umožňuje dotovat některé z velkých podniků, které nemají odpovídající ekonomickou výkonnost. Přirozeně že i tento systém má své výhody. Nedochází při něm k výrazným otřesům.

Velké podniky, které nemají odpovídající ekonomickou výkonnost, jsou zastoupeny i v naší anketě. A mnohé z nich z daného systému těží…

Jistě, ale za jakou cenu. Cenou jsou vysoké úroky za úvěry a nedostupnost tohoto úvěru. Odhlédneme-li od skutečnosti, že asi čtvrtina podniků – pochopitelně těch lepších – získává úvěr u zahraničních bank. To by mimochodem mělo být pro české banky mementem. Jinou věcí je vytvoření kapitálového trhu. Ukazuje se, že většina podniků nemůže vydávat akcie, protože o ně není zájem. Důvěra v kapitálový trh byla narušena tím, že neexistovala ochrana minoritních akcionářů. Dodneška není jasné, jak bude fungovat nový zákon. Čili i tato cesta je pro většinu podniků uzavřena.

Vraťme se k opatření ČNB a jeho smyslu.

Jde o udržení stability celé bankovní soustavy, o to, zda se podaří centrální bance vyhnout se výraznějším otřesům, o to, aby nedošlo k nějakému propadu v celé ekonomice. Precedentů v postsocialistických zemích máme několik – Litva, Lotyšsko, Bulharsko. Já pevně doufám, že k nám nedojde. Ale ztráty bude muset někdo zaplatit. Jde jen o to, zda to bude vkladatel, nebo všichni daňoví poplatníci.

Považujete za rozumný návrh podniků, aby podniky mohly rychleji odepisovat hmotný i nehmotný majetek?

Určitě. Jde o stimulaci investic a růstu.

Nemáte dojem, že obrovský počet podniky uváděných návrhů na daňově odečitatelné položky by naprosto znepřehlednil daňový systém?

Jedna věc je přehlednost daňového systému, druhá je stimulace žádoucích aktivit. Snaha by měla být zabudovat do systému užitečné, potřebné pobídky, ale tak, aby daňový systém přehledný zůstal. Přirozeně nelze všechny podniky uváděné návrhy akceptovat – z makroekonomického hlediska by to nešlo. Ale většina jich je rozumná.

Nejnovější články