Týdeník zemědělec

12.11.2005 | Rozhovory | Autor: Týdeník Zemědělec

1. Nastanou vaším nástupem do funkce nějaké změny v zemědělské politice vlády, a jestliže ano, tak jaké? Česká zemědělská politika je v souladu se Společnou zemědělskou politikou a ta respektuje naše národní zájmy...

Nastanou vaším nástupem do funkce nějaké změny v zemědělské politice vlády, a jestliže ano, tak jaké?

JČeská zemědělská politika je v souladu se Společnou zemědělskou politikou a ta respektuje naše národní zájmy; nevidím proto v tuto chvíli nějaký neuralgický bod, který by si vyžádal zásadní změnu.

Vláda rozhodla, že ručitelem Čepro se stal Fond národního majetku. Ovšem ten samý fond sám čelí hrozbě exekuce v případě dvoumiliardového sporu s firmou Petrcíle. Existuje právní názor, že za této situace je poskytnutá garance neplatná. Není to problém?

Pokud má FNM dost majetku, problém v tom nevidím. Osobně si můžu myslet cokoli, ale tohle je otázka, na kterou si musí odpovědět banky. Ty povolají své právníky a ti jasně řeknou, zda FNM je instituce, jejíž garance může brát banka vážně a může poskytnout úvěr.

Mohl byste stručně zmínit vaše priority jako ministra zemědělství a způsob, jak je hodláte prosadit?

Musím především vyřešit situaci v klíčových institucích resortu. Poměry na Pozemkovém fondu došly tak daleko, že si vyžadují okamžitou nápravu, a to mj. rekonstrukcí jeho orgánů. Pochybné převody půdy se již nesmí opakovat. Vyřešit se musí rovněž situace kolem firmy Setuza a Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Zde je nezbytné provést kroky, aby k neprůhledným obchodům již nemohlo dojít. A pak mi samozřejmě půjde o to, aby čeští zemědělci dostávali z Bruselu co nejvíc z peněz, na které mají nárok a na které mohou dosáhnout na základě předložených projektů. Chci také zavést určité systémové změny ve fungování zmíněných institucí. Proto jsem například nařídil zpřístupnit na internetových stránkách Pozemkového fondu všechna jeho usnesení přijatá od 1. ledna 2005 a veřejně přístupná budou i všechna další usnesení Fondu. Dále chci dát zbývajícím oprávněným osobám-restituentům, jejichž nároky nebyly dosud uspokojeny, šanci zúčastnit se s restitučními nároky i po tzv. restituční tečce veřejné soutěže o pozemky, v níž by byli proti ostatním nějakým způsobem zvýhodněni. Mám představu takovou, že hodnota jejich nároku by se mohla nějakým koeficientem navýšit zhruba na 1,6 násobek.

Jakým způsobem budete řešit otázku Setuzy?

Stát má nyní u Setuzy pohledávku ve výši 4,1 miliardy korun, která byla teď převedena z Konsolidační agentury na personálně ozdravený PGRLF. Samotný zpracovatelský podnik má hodnotu maximálně dvě miliardy korun a bereme-li úvahu dluh, který má vůči státu, ten by mohl dát Setuzu do konkursu. To ovšem nepokládám za systémové řešení. Spíše sázím na jednání se společností Český olej, vůči níž teď máme dobrou vyjednávací pozici, o tom, jaký majetkový podíl by stát po kapitalizaci pohledávky mohl ve firmě získat. Rád bych viděl český stát v postavení majoritního vlastníka Setuzy. Je to významný podnik v olejářském odvětví s rozhodujícím podílem výroby biopaliv, jejichž výrobu stát prioritně podporuje, a stát by proto měl mít v této společnosti vliv.

Jaké jsou priority České republiky ve vztahu k EU v oblasti zemědělství, co budete jako ministr prosazovat při jednání o Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EAFRD)?

Moje priority v oblasti rozvoje venkova vycházejí z cíle zajistit v roce 2007 plynulý přechod na nové schéma již v rámci Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova. Proto jsem si stanovil pro nadcházející jednání dvě klíčové priority: za prvé vyjednání přiměřeného objemu prostředků a za druhé brzké schválení prováděcích pravidel a strategických národních dokumentů. Pokud jde o vyjednání prostředků na rozvoj venkova bohužel nám situaci komplikují restriktivní návrhy britského předsednictví. Nepřijatelný je pro nás jakýkoliv návrh, který by vedl ke snížení podpor na mimoprodukční funkce zemědělství. Naopak očekáváme, že nový fond rozvoje venkova vytvoří solidní základnu pro zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a pro stabilizaci venkovského prostoru. Jinými slovy: zdroje v rámci EAFRD musí zajistit plnou kontinuitu programů HRDP – budoucí osu II, měly by se zvýšit prostředky na investice v rámci Operačního programu – budoucí osu I, a rovněž by měly být proti současnosti posíleny zdroje na rozvoj vesnic – osa III, aby mělo význam vůbec tuto osu realizovat. Na jednání o finančních prostředcích na léta 2007 – 2013 úzce navazuje i druhá priorita – tj. rychlé prosazení prováděcích předpisů k poskytování podpor v rámci EAFRD a prosazení strategických dokumentů, Národní strategie rozvoje venkova a Národního plánu rozvoje venkova. Bez jasné finanční alokace nejsme schopni tyto strategické dokumenty dokončit. V této souvislosti jsem na počátek ledna příštího roku předjednal setkání s komisařkou Evropské unie pro zemědělství Mariann Fischer-Bölovou. Chci se zasadit o to, aby strategické dokumenty Fondu rozvoje venkova byly projednány v orgánech EU v průběhu I. pololetí 2006, jinak hrozí, že se nestihneme připravit na včasné spuštění programů v roce 2007. Musíme se vyvarovat opakování situace z roku 2004, kdy jsme programy spouštěli v časové tísní a řada žadatelů udělala v žádostech chyby, které s nimi vlečou dodnes.

Jak hodnotíte výsledky jednání o cukerní reformě?

Jedním slovem - kladně. Bereme-li v úvahu nezbytnost změn, které musí EU vykonat směrem k uvolnění světového obchodu i své ochranářské celní politiky, pak jsou vyjednané podmínky v rámci reformy cukerného řádu pro ČR přijatelné. Schválený model znamená zajištění perspektivy pěstování řepy a výroby cukru v naší zemi, udržení dlouhodobé tradice s využitím konkurenceschopnosti českých řepařů a cukrovarníků, kdy můžeme těžit z naší výhody spočívající ve větší průměrné výměře podniků. Tvrdím, že naše republika je za stanovených podmínek schopná konkurovat s touto tradiční plodinou a s produkcí cukru v rámci společného trhu. Připomínám jen, že hlavní prvky reformy jsou razantní snížení cen cukru o 36 % a u cukrovky o 42,5 % - to zajistí rychlou restrukturalizaci odvětví řepařství a cukrovarnictví v Evropě a ponechání výroby jen v ekonomicky vhodných oblastech. Součástí reformy jsou zaručené kompenzace pro pěstitele cukrové řepy, ať již utlumí nebo zcela ukončí produkci této plodiny anebo pokračují v jejím pěstování v původním rozsahu. Výše kompenzace byla nakonec zvýšena až na 64,2 % ze ztráty v ceně cukrovky.

Při nástupu do funkce jste uvedl, že se chcete zaměřit na hladký tok evropských peněz do českého zemědělství. Co jste měl konkrétně na mysli a jakým způsobem hodláte svoje představy realizovat?

V první řadě je nezbytné vyjednat pro Českou republiku a její agrární sektor maximální možnou výši prostředků z evropských zdrojů a dále chci dosáhnout toho, aby tato podpora byla efektivně čerpána. Celková částka se skládá ze dvou základních toků – přímých plateb, jejichž výše je dlouhodobě dojednána do roku 2013 a logicky ji nemůžeme dramaticky ovlivnit. Druhý zdroj pak souvisí s tzv. druhým pilířem Společné zemědělské politiky – tedy rozvojem venkova, kde je podpora do roku 2006 rovněž dojednána a čerpána prostřednictvím OP Zemědělství a HRDP. Proto se pole vyjednávání o zdrojích pro agrární sektor zúžilo na problematiku rozvoje venkova v období nové finanční perspektivy 2007-2013, kdy budeme jednat o výši národní alokace peněz z nového Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova. Tato výše bude závislá na konečné dohodě o Finanční perspektivě EU 2007-2013, kterou očekáváme za britského předsednictví, tj. do konce roku 2005, přestože skeptici tvrdí, že k dohodě dojde až za rakouského předsednictví v první polovině roku 2006. Druhá rovina problematiky hladkého toku evropských peněz spočívá v tom, abychom s předstihem nastavili systém finančních toků z evropských zdrojů konečným příjemcům v novém programovacím období 2007-2013. Nyní připravujeme materiál pro jednání vlády ČR, který se týká právě nastavení finančních toků ze zemědělských fondů v období 2007-2013. Obecně bych řekl, že současná reforma SZP směřuje i přes dílčí těžkosti dobrým směrem. Za předpokladu postupného přechodu k opatřením typu oddělení plateb od produkce lze předpokládat přiblížení ke stanoveným cílům – liberalizaci, zvyšování konkurenceschopnosti v rámci volného trhu a posílení rozvoje venkova.

Jak budete spolupracovat s nevládními agrárními organizacemi a co od této spolupráce očekáváte?

Již jsem se na půdě ministerstva setkal s představiteli Agrární komory v čele s jejím prezidentem Janem Velebou a zástupci předních českých potravinářů. Ujistil jsem je, že podpora domácích potravin má i moji podporu, samozřejmě v mezích našeho členství v EU. Je třeba spolu mluvit, pravidelné setkávání zástupců MZe s našimi zemědělci a zpracovateli může resortu jedině prospět.

Nejnovější články