Znovuzestátněni?

14.10.1998 | Mé články | Autor: Jan Mládek

Kniha děkana Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy prof. L. Mlčocha Zastřená vize ekonomické transformace (Česká ekonomika mezi minulostí a budoucností - Institucionální pohled), vydaná v Karolinu, nakladatelství Univerzity Karlovy Praha...

Kniha děkana Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy prof. L. Mlčocha Zastřená vize ekonomické transformace (Česká ekonomika mezi minulostí a budoucností - Institucionální pohled), vydaná v Karolinu, nakladatelství Univerzity Karlovy Praha, vyvolala hned po svém vydání mimořádný ohlas. Autor se snaží pojmenovat příčiny některých neúspěchů v české ekonomické transformaci a naznačit řešení, včetně toho které vzbudilo největší rozruch: znovuzestátnění špatně zprivatizovaných podniků. Prof. Mlčoch přistupuje k ekonomické realitě z jiného úhlu než je u nás obvyklé, používá aparát institucionální ekonomie. Instituce o tomto směru jsou chápány jako prakticky všechna omezení, která "tvaruji ` chování účastníků ekonomického života. Začíná tím, že se vrací k období reálného socialismu a snaží se uchopit, jak vlastně tento systém fungoval. Kritizuje západní sovětologii, že se příliš soustředila na fungování vertikálních struktur a nezabývala se reálným fungováním hospodářství.

Stručně řečeno již v padesátých let komunistická vláda zjistila, že ekonomika nemůže fungovat jako jedna velká továrna a delegovala část vlastnických práv na nižší organizační složky (především podniky). To zajistilo určitou míru fungování ekonomiky (jakýsi kvazitrh), ale zároveň vzhledem k tomu, že delegování vlastnických práv bylo omezené, efektivita takové ekonomiky nebyla příliš vysoká. Podíl na vlastnických právech za reálného socialismu byl odvozen od postavení daného jedince v řídící vertikále (nomenklatuře). V tomto vidění světa je pak transformace,(privatizace snahou přeměnit kvazivlastnictví na zaknihované vlastnictví. Mlčoch pak dochází k závěru, že v nemalé části ekonomiky (mluví až o polovině) se toho zase tak moc nezměnilo. Koalice podnikových manažerů s byrokraty strany a vlády se pouze změnily na koalice manažerů s představiteli investičních fondů, společností, holdingů a polostátních bank.

Autor pěkně říká, že: "Diskontinuální změna byla daleko méně převratná, než nejradikálnější "revolucionáři" očekávali". Dochází k závěru, že tzv. krátká cesta či šoková terapie byla eufemismem pro masové tunelování a navíc nevedla k efektivní ekonomice. Je přesvědčen, že správnou odpovědí je tzv. dlouhá cesta, na které sice zrychleně, ale přece jenom v dosti dlouhém časovém horizontu dojde ke zopakování historického vývoje, kterým prošli vyspělé tržní ekonomiky. Tedy včetně toho, že při správě a řízení velkých podniků bude hrát stát aktivní roli a postupnou restrukturalizací a privatizací tradičními metodami se dojde k žádoucímu cíli: efektivní sociálně tržní ekonomice.

Z toho již jako vedlejší produkt vyplývá potřeba případného zestátnění velkých podniků a jejich postupné restrukturalizace. Nicméně je třeba zdůraznit, že prof. Mlčoch vidí toto zestátňování jako pomocný instrument, který lze použít pouze na malé množství klíčových podniků.

Jako slabinu knihy vidím omezené vypořádání se s faktem stále rostoucího vlivu zahraničních firem a bank, které přináší nové vzorce chování, nové vazby, které permanentně zmenšují prostor pro koaliční hry dovedně popsané autorem. Je pak otázkou, zda řešením institucionálního fungování nemalé části české ekonomiky bude její transformace, nebo marginalizace.

Závěrem: pokud bychom knihu posuzovali z akademického hlediska, je místy až nepatřičně osobní, pro širší čtenářskou obec ji však tento prvek dělá velmi čtivou. Rozhodně stojí za přečtení.

Nejnovější články